AO3 nefunguje. Kam za fanfikcemi a proč se podle mě nemusíme bát, že se nevrátí
Aktualizováno 6. listopadu 2026
Osm dní bez AO3. Osm dní, během kterých se na TikToku objevují videa o tom, jak přežít fanfikční apokalypsu, lidé vytahují dávno zapomenuté EPUB soubory a někteří zjišťují, že jejich pečlivě budovaná knihovna záložek je momentálně naprosto k ničemu. Pokud jste stejně jako já zvyklí večer otevřít Archive of Our Own a ponořit se do dalšího příběhu, pravděpodobně vám tahle situace také připadá poněkud absurdní.
Přiznám se, že mě reakce fandomové komunity docela baví. Samozřejmě chápu obavy autorů i čtenářů, zvlášť těch, kteří mají na AO3 uložené roky své práce. Ale současně je fascinující sledovat, jak se internet dokáže semknout kolem něčeho, co lidé mimo fandom často považují za pouhou zábavu. Najednou se ukazuje, kolik pro nás tenhle archiv znamená a jak hluboko fanfikce zasahují do našich životů.
A protože sama píšu, publikuji a čtu fanfikce už nějakou dobu, ráda bych se na současnou situaci podívala trochu jinak. Nejen z pohledu toho, kde teď najdeme něco ke čtení, ale také proč si myslím, že se AO3 vrátí, co celý incident znamená pro autory a proč je podle mě dobré mít vlastní místo, kde naše příběhy žijí dál.
Co se vlastně stalo s AO3?
Archive of Our Own, známé jako AO3, je od 29. října 2026 mimo provoz. Původně se zdálo, že půjde o běžnou údržbu, jenže organizace Organization for Transformative Works (OTW), která archiv provozuje, následně oznámila, že objevila známky bezpečnostního incidentu. Rozhodla se proto provoz přerušit, situaci vyšetřit a přijmout opatření, která by měla zabránit podobným problémům v budoucnu.
Původní odhad odstávky se pohybuje mezi dvěma a čtyřmi týdny. Podle posledního vyjádření ze 6. listopadu obnova postupuje dobře a provozovatelé nadále považují tento časový rámec za realistický. Zvažuje se také možnost, že by se archiv mohl vrátit dříve v omezeném režimu, například pouze pro čtení.
Nejde tedy o oznámení konce AO3. Jde o řešení bezpečnostního incidentu, jehož přesný rozsah zatím není známý. A právě to je důležité rozlišovat.
✦ Mohlo by vás taky zajímat ✦
Vrátí se AO3? Já osobně věřím, že ano
Na internetu se objevují obavy, jestli se AO3 vůbec někdy vrátí. Rozumím jim, ale osobně nevidím důvod začít archiv pohřbívat. Provozovatelé komunikují, poskytli rámcový odhad a především aktivně pracují na obnově a zabezpečení systému.
Pokud někdo zjistí, že mohlo dojít k narušení jeho infrastruktury, rozhodně nechci, aby ji zprovoznil za každou cenu jen proto, že mi chybí večerní dávka Snarry. Chci, aby zjistil, co se stalo, odstranil problém a postaral se o to, aby byla naše data pokud možno v bezpečí. A jestli to znamená několik týdnů bez fanfikcí na jedné konkrétní platformě, dokážu s tím žít.
Ostatně bezpečnostní incidenty nejsou výsadou malých komunitních webů. Potýkají se s nimi velké společnosti, veřejné instituce, nemocnice nebo organizace spravující kritickou infrastrukturu. Samotný fakt, že se něco takového stalo, ještě nemusí znamenat, že je instituce nedůvěryhodná. Mnohem důležitější je, jak na situaci reaguje, jak komunikuje a co udělá pro to, aby se neopakovala.
Právě podle toho budu AO3 hodnotit i já. Až se vrátí, budu ho dál používat. Důvěra pro mě neznamená přesvědčení, že někdo nikdy neudělá chybu nebo se nikdy nestane terčem útoku. Znamená také schopnost posoudit, co s problémem udělal.
Samozřejmě se mohu mýlit. Nikdo dnes nemůže garantovat přesné datum návratu nebo výsledek vyšetřování. Ale současné oficiální informace mě rozhodně nevedou k závěru, že bychom se s AO3 měli loučit.
Proč by vůbec někdo útočil na archiv fanfikcí?
Tohle je otázka, která mi vrtá hlavou asi nejvíc. Proč by někdo chtěl napadnout portál, na kterém si lidé zdarma čtou příběhy o svých oblíbených postavách?
Zní to trochu absurdně, že? Samozřejmě si uvědomuji, že AO3 není malý osobní blog. Je to obrovský archiv s miliony uživatelů, a tedy také s daty, technickou infrastrukturou a nezanedbatelným společenským významem. Přesto mě představa, že by si někdo vybral právě komunitu fanfikčních autorů, docela zaráží.
Možných důvodů existuje celá řada. Mohlo jít o snahu získat uživatelská data, poškodit provoz služby, využít bezpečnostní slabinu nebo o ideologicky motivovaný čin. Mohl v tom být i jiný motiv, který dnes vůbec neznáme.
A právě tady bych byla velmi opatrná. Dosud nevíme, kdo za incidentem stojí, jaký měl motiv ani zda šlo o cílený útok na fanfikční komunitu. Všechno ostatní jsou zatím spekulace.
Zajímavé je také načasování, protože OTW je financována prostřednictvím darů a podporovatelů. Žádná zveřejněná informace však neprokazuje souvislost incidentu s fundraisingem. Navíc provozovatelé výslovně potvrdili, že dárcovské údaje uchovávají v odděleném systému, který nebyl podle jejich vyjádření dotčen.
Ať už byla příčina jakákoli, doufám, že ji vyšetřování pomůže objasnit. Především proto, aby se z celé situace mohlo AO3 poučit.
Spousta autorů má strach o své příběhy. A já je chápu
Možná ještě víc než obavy čtenářů mě zajímají reakce samotných autorů. Na sociálních sítích se objevují lidé, kteří mají na AO3 jedinou kopii svých příběhů, rozepsané kapitoly nebo díla, na kterých pracovali dlouhé roky.
A to už není jen otázka toho, jestli si večer něco přečteme.
Když člověk píše, zvlášť dlouhé příběhy, investuje do nich obrovské množství času. Přemýšlí nad postavami, hledá jejich motivace, přepisuje dialogy, opravuje návaznosti a někdy se celé týdny snaží vyřešit jedinou scénu. Některé příběhy s námi rostou. Vracíme se k nim po letech a najednou je vidíme úplně jinýma očima.
Sama to znám. Když píšu Harryho a Severuse, záleží mi na tom, aby si zachovali své charaktery. Severus pro mě nemůže jen tak přestat být Severusem, protože jsem se rozhodla napsat romantickou scénu. Pokud se mění, musí k tomu mít důvod. Musí být vidět, co ho formovalo, co ho zlomilo a co mu postupně dovoluje být jiným člověkem.
Podobně přistupuji ke světu Mo Dao Zu Shi. Wangji a Wuxian nejsou dvě libovolné postavy, kterým můžu dát jakékoli chování a spoléhat se na to, že jejich jména budou stačit. Jejich osobnosti, minulost i způsob, jakým si k sobě hledají cestu, jsou pro mě podstatnou součástí příběhu.
A když už člověk takovému psaní věnuje kus života, představa, že by o něj mohl přijít kvůli technickému problému, je zatraceně nepříjemná.
Dobrou zprávou je, že OTW zatím potvrdila zachování zveřejněných děl, záložek a dalších archivních dat. U rozepsaných konceptů uložených přímo na AO3 se snaží zabránit jejich automatickému smazání. Jejich osud ale zatím definitivně nepotvrdila.
Proč mám vlastní autorský web a proč jsem za něj dnes ráda
Jedním z důvodů, proč jsem si vytvořila Mimosa Confiante, bylo právě to, že jsem chtěla mít vlastní prostor. Místo, které bude patřit mé tvorbě a nebude závislé pouze na rozhodnutí nebo technickém stavu jedné platformy.
A současný výpadek AO3 mi jen potvrzuje, že to nebyl špatný nápad.
Nejde mi o to, aby můj web konkuroval AO3. To ani není jeho účel. Na AO3 se k mým povídkám dostává více lidí než přes vlastní stránky a já s tím nemám sebemenší problém. Je to obrovská komunita, kde si čtenáři dokážou najít přesně to, co hledají. A já jsem ráda, že moje příběhy mohou být její součástí.
Jenže vlastní web má úplně jiný význam.
Je to můj autorský domov. Místo, kde můžu rozhodovat o tom, jak své příběhy představím, jak je uspořádám a co o nich čtenářům povím. Kde nemusím vše přizpůsobovat fungování jedné platformy a kde může moje tvorba existovat i ve chvíli, kdy je některý z velkých archivů nedostupný.
Zároveň mi slouží jako veřejný, dlouhodobě dohledatelný záznam mé tvorby a jejího vývoje. Samozřejmě samotná existence webu není nezpochybnitelným právním důkazem autorství, ale spolu s datovanými publikacemi, původními rukopisy a historií úprav může pomoci doložit, jak a kdy moje příběhy vznikaly.
Pro mě osobně je to důležité. Některé texty mohou žít dlouhé roky a já nechci být odkázaná pouze na to, jestli bude jedna konkrétní služba stále existovat.
A pokud si z tohoto incidentu mají autoři něco odnést, pak možná právě to, že publikační platforma by neměla být jediným místem, kde existuje jejich práce. Vlastní web je jedna možnost, ale stejně důležité jsou bezpečně uložené originály a nezávislé zálohy.
Wattpad jako alternativa? Pro mě rozhodně ne
V mnoha doporučeních se nyní objevuje Wattpad. Ano, technicky je to platforma, na které se dají číst a publikovat fanfikce. Ale já ho doporučovat nebudu.
Sama tam sice účet pořád mám, ale nové příběhy už na Wattpadu nepublikuji. Přestala jsem poté, co mi tam některá dílka smazali bez jakéhokoli varování a bez možnosti si je předtím zálohovat.
Mám totiž zásadní problém s přístupem Wattpadu k moderaci obsahu, především k explicitní a dospělé tvorbě. Vadí mi představa, že platforma může zasahovat do příběhů, mazat je nebo omezovat jejich dostupnost na základě obsahových pravidel, s jejichž nastavením jako autorka nesouhlasím.
A aby bylo jasno, nejde o to, že by podle mě mělo být všechno dostupné všem bez omezení. Věkové hranice, obsahová upozornění a ochrana nezletilých mají své opodstatnění. Jenže explicitní literatura není automaticky nekvalitní, nevhodná nebo méně hodnotná než tvorba, ve které se postavy maximálně drží za ruce.
Sexualita může být přirozenou součástí příběhu. Stejně jako trauma, násilí, ztráta, psychické problémy nebo složité mezilidské vztahy. Neznamená to, že každá explicitní scéna má literární hodnotu, ale její přítomnost sama o sobě není důvodem odepsat celé dílo.
A právě to je jedna z věcí, kterých si na AO3 vážím. Archiv dlouhodobě staví na principu ochrany legální fanouškovské tvorby a umožňuje čtenářům rozhodovat pomocí tagů, hodnocení a obsahových upozornění, co chtějí a nechtějí číst.
Wattpad má jiné obsahové zásady a jeho provozovatelé uvádějí, že jejich moderace vychází z dlouhodobých pravidel platformy. To respektuji jako jejich rozhodnutí, ale nemusím s ním souhlasit. A protože doporučuji především služby, kterým sama věřím, Wattpad v mém seznamu alternativ nenajdete.
Kde tedy číst fanfikce, když je AO3 mimo provoz?
Možná je právě teď nejlepší chvíle připomenout si, že fanfikce existovaly dávno před AO3. A že česká i zahraniční komunita má spoustu menších webů, které stojí za pozornost.
Nechci doporučovat jen další obrovské platformy. Raději vás vezmu na místa, kde je vidět konkrétní práce autorů, překladatelů a lidí, kteří své oblíbené fandomy udržují při životě.
České autorky a archivy, které stojí za návštěvu
FemmeFragile a Sectumsempra
Pokud vás zajímá Harry Potter, Snarry a fanouškovská tvorba, rozhodně se podívejte na Sectumsempra. FemmeFragile zde shromažďuje vlastní fanfikce, fanarty, recenze i další texty věnované světu Harryho Pottera. Má blízko ke Snarry a femslashi, takže její stránky mohou být zajímavé i pro čtenáře, kteří hledají něco jiného než tradiční párování postav.
Líbí se mi především samotný koncept osobního autorského prostoru, kde příběhy nezůstávají izolované od dalších zájmů a úvah jejich tvůrkyně.
Narrenturm a české překlady Snarry
Na stránkách Narrenturm najdete archiv českých překladů slashových povídek, především Harryho Pottera a Severuse Snapea.
Zaujala mě zejména zdejší prezentace Nocí v zahradě Getsemanské a Invictus: Neporažený od StarCrossed. Jde o dva pohledy na příbuzný děj, ve kterém mají psychologie postav a jejich vzájemné vnímání zásadní význam.
Přesně takový přístup mě na fanfikcích zajímá. Nejde jen o to dostat dvě postavy dohromady, ale pochopit, co mezi nimi stojí a jak se jejich vztah může vůbec proměnit. Upozorňuji ovšem, že jde o tematicky velmi náročné příběhy a stránky jsou určené dospělým.
Alice O’Really a Elysejský klíč
Pokud jste ve světě českého Snarry delší dobu, pravděpodobně už jste na Elysejský klíč narazili.
Rozsáhlá česká fanfikce Alice O’Really vznikala v letech 2010 až 2011 a patří mezi známá díla našeho fandomu. Je to krásná připomínka toho, že fanouškovské příběhy mohou přežívat celé generace čtenářů a že některé texty se stávají součástí samotné fandomové historie.
GabuX a její fanfikční svět
Na webu GabuX Fanfiction najdete příběhy ze světa Harryho Pottera zaměřené na různé vztahové kombinace, včetně Snarry, Snamione, Drarry nebo Severitusu.
Autorka otevřeně pracuje s alternativními verzemi kánonu a nezvyklými vztahy. Ne každý příběh musí odpovídat tomu, co osobně od charakterizace postav očekávám, ale právě pestrost přístupů je jednou ze zajímavých vlastností fanfikční komunity.
A co zahraniční autorky a jejich vlastní prostory?
Astolat
Pokud chcete vidět, jak dlouhou historii může fanouškovská tvorba mít, podívejte se na autorský archiv Astolat nebo její profil na Fanlore.
Astolat patří mezi dlouholeté autorky fanfikční komunity a věnovala se celé řadě fandomů, včetně Harryho Pottera a Merlina. Je také jednou z osobností spojených se vznikem AO3. Její starší webový archiv není úplný ani pravidelně aktualizovaný, ale právě proto je zajímavý jako ukázka toho, jak fanfikce existovaly mimo dnešní velké platformy.
Copperbadge a Sam Starbuck
Dalším zajímavým jménem je Copperbadge na Fanlore, známý také jako Sam Starbuck. Pokud máte rádi příběhy ze světa Harryho Pottera a chcete prozkoumat tvorbu zkušeného autora, určitě stojí za pozornost.
Jeho Stealing Harry patří mezi známé alternativní příběhy s odlišným pojetím Harryho dětství. Nejde o Snarry, ale o typ fanfikce, ve kterém může jediná změna původního děje otevřít úplně jiné možnosti pro postavy i jejich vztahy.
Snarry na Fanlore
A pokud chcete především hledat konkrétní Snarry povídky, doporučuji stránku o Snarry na Fanlore. Fanlore je fandomová wiki od stejné organizace, která provozuje AO3, a najdete tam historii celého párování, od prvních povídek z roku 2000 přes slavnou Tea Series až po archivy, komunity, fanfesty a seznamy doporučení.
Některé odkazy mohou vést na momentálně nedostupné AO3, jiné na starší archivy. Přesto jde o užitečný způsob, jak objevovat autory a příběhy, které by vám jinak mohly uniknout.
Danmei a Wangxian. Co číst, když zrovna chybí Wei Wuxian a Lan Wangji?
U danmei je situace trochu specifická. AO3 je pro čtenáře MDZS, TGCF nebo SVSSS nesmírně důležitým prostorem a hledání konkrétních fanfikcí mimo něj bývá komplikovanější.
Sama mám pro svět Mo Dao Zu Shi velkou slabost. Baví mě nejen vztah Wei Wuxiana a Lan Wangjiho, ale i možnosti, které jejich příběh nabízí, pokud změníme některé okolnosti a necháme postavy reagovat v souladu s tím, kým jsou.
Právě proto mám ráda alternativní vesmíry, pomalé budování vztahů a příběhy, které se nebojí pracovat s původními pravidly kultivace, rodinnými vazbami nebo důsledky rozhodnutí jednotlivých postav. Ve vlastním psaní mě zajímá například to, jak by se jejich vztah vyvíjel za úplně jiných okolností, ale se stále rozpoznatelnými osobnostmi obou protagonistů.
Pokud teď hledáte Wangxian fanfikce, zkuste Tumblr a příspěvky samotných autorů, kteří často sdílejí kratší příběhy, odkazy nebo doporučení. Pro hledání se hodí také názvy konkrétních fandomů, pairingů a alternativních vesmírů.
A možná je to vhodná příležitost vrátit se i k původním knihám. Přiznám se, že s každým dalším čtením MDZS člověk dokáže objevovat nové souvislosti, které mu předtím unikly.
Ačkoli návrat ke kánonu samozřejmě nevyřeší naši potřebu přečíst si další dvousettisícislovný Wangxian slow burn.
Fandomová apokalypsa na TikToku a tajné knihovny čtenářů
Pokud jste v posledních dnech otevřeli TikTok, pravděpodobně jste si všimli, že si fandomová komunita ze současné situace udělala vlastní žánr humoru.
Objevují se videa o abstinenčních příznacích z nedostatku fanfikcí, návody, jak přežít několik týdnů bez AO3, a samozřejmě také lidé, kteří vítězoslavně oznamují, že mají své oblíbené příběhy dávno stažené.
A pak jsou tu čtenáři, kteří začínají prohledávat staré složky, cloudová úložiště a zapomenuté pevné disky.
Přiznám se, že představa někoho, kdo po několika letech otevře svůj starý Google Drive a najde v něm desítky uložených fanfikcí, mi připadá skoro poetická. Jako kdyby objevil vlastní malou Alexandrijskou knihovnu.
A pokud nějaké takové poklady máte, možná nastal jejich čas.
Jen bych v tom nadšení nezapomínala na autory. Stažení fanfikce pro vlastní čtení je něco jiného než její veřejné šíření. Pokud chcete někomu pomoci najít nedostupný příběh, zkuste nejprve dohledat autora, jeho oficiální zálohu nebo se zeptat, zda se sdílením souhlasí. Zvlášť u autorů, kteří svá díla z internetu sami stáhli, je důležité jejich rozhodnutí respektovat.
Stahujte si povídky. A pokud píšete, zálohujte si vlastní práci
Až se AO3 vrátí, doporučuji využít jednu z jeho nejlepších funkcí, možnost stáhnout povídku přímo do svého zařízení.
V detailu příběhu stačí vybrat Download a zvolit vhodný formát. EPUB je ideální pro čtečky knih nebo mobilní aplikace, PDF se zase může hodit pro čtení na počítači.
Můžete si tak vytvořit vlastní offline knihovnu, ke které budete mít přístup i tehdy, když AO3 nebude fungovat.
Autorům bych ale doporučila ještě něco jiného. Nepište jedinou verzi rukopisu přímo do editoru publikační platformy. Uchovávejte si originální dokumenty, ideálně včetně historie úprav, a alespoň jednu další nezávislou zálohu. Samotný autorský web je skvělá věc, ale ani on nenahradí bezpečně uložená zdrojová data.
Pokud má příběh přežít roky, zaslouží si trochu víc než jediný soubor na jediném místě.
Ztratí lidé kvůli incidentu důvěru v AO3?
Tohle mě zajímá možná úplně nejvíc. Jak se současný incident podepíše na samotném archivu a jeho vztahu ke komunitě?
Určitě budou lidé, kteří začnou být opatrnější. Někteří změní hesla, jiní si konečně vytvoří zálohy nebo začnou publikovat na více místech. Někdo možná přestane AO3 používat úplně.
Já mezi ně ale patřit nebudu, pokud se neobjeví informace, které by můj pohled zásadně změnily.
Víte, na AO3 mě nikdy nezajímala jen jeho technická stránka. Samozřejmě miluji možnost filtrovat podle pairingu, délky povídky, konkrétních tagů nebo stavu dokončení. A kdo někdy hledal opravdu dobře napsané Snarry bez toho, aby se Severus během tří odstavců proměnil v romantického prince, ten ví, jak cenný takový systém je.
Jenže AO3 představuje také určitý postoj k fanouškovské tvorbě. Myšlenku, že příběhy vznikající z lásky k jiným příběhům mají svou hodnotu. Že autoři potřebují prostor, kde mohou tvořit bez zbytečného komerčního tlaku a kde legitimní dospělá literatura nemusí být automaticky vytlačována na okraj.
A to je něco, co za mě stojí za podporu.
Ano, bezpečnostní incident může důvěru poškodit. A ano, OTW bude muset komunitě ukázat, že udělala vše potřebné pro nápravu. Ale důvěra přece není jednorázová záležitost. Buduje se dlouhodobě a jeden problém nemusí vymazat všechno, co organizace za roky své existence dokázala.
Zvlášť když jde o službu, za kterou nestojí běžný komerční model, ale nezisková organizace a práce dobrovolníků.
AO3 není jen web. A to je možná důvod, proč nám tolik chybí
Když o tom přemýšlím, je vlastně docela zajímavé, kolik emocí dokáže vyvolat několik týdnů nedostupnosti internetového archivu.
Jenže pro někoho je AO3 místem, kde se naučil psát. Pro jiného prostorem, kde našel lidi se stejnými zájmy. Někdo tam před deseti lety zveřejnil svůj první příběh a dodnes se k němu vrací. Jiný si tam chodí každý večer odpočinout od práce, školy nebo starostí.
A někdo tam možná poprvé objevil příběh, ve kterém poznal kus sebe.
Nechci tvrdit, že bez AO3 nelze žít. To by bylo samozřejmě přehnané. Ale rozumím tomu, proč jeho výpadek vyvolává tak silnou reakci. V životě máme místa, která jsou pro nás důležitá, i když jejich význam ostatní lidé vůbec nechápou.
Pro mě jsou fanfikce jedním z důkazů, že příběh nemusí skončit poslední stránkou knihy nebo závěrečnými titulky seriálu. Může pokračovat v představivosti dalších lidí, získávat nové interpretace a žít mnohem déle, než jeho původní autor očekával.
A právě proto věřím, že se AO3 vrátí. Ne proto, že by jakákoli internetová služba byla nesmrtelná, ale protože zatím máme dobré důvody věřit, že jeho provozovatelé pracují na obnově a komunita má obrovský zájem na jeho zachování.
Do té doby můžeme objevovat menší autorské weby, podporovat překladatele, vrátit se ke starým povídkám nebo konečně otevřít ten EPUB, který jsme si před třemi lety stáhli a od té doby ho ignorovali.
A třeba nás celá tahle situace naučí ještě jednu věc. Že je dobré podporovat nejen velké platformy, ale také jednotlivé autory a jejich vlastní prostory. Protože příběhy mají mnohem větší šanci přežít, pokud nežijí jen na jednom místě.
Takže ano, AO3 mi chybí. Ale až se vrátí, budu tam zase. A do té doby budu dál psát, číst a podporovat ostatní autory. Protože fandom není server. Fandom jsme my.
Vaše Mimosa
A jak jste na tom vy? Máte stažené EPUBy v záloze, nebo teď prohledáváte staré Google Drivy? Napište mi do komentářů nebo na Instagram.
Zdroje a aktuální informace: OTW Status, Organization for Transformative Works, oficiální Tumblr AO3.
Mimosa Confiante
Přes den se motám kolem marketingu, textů a kampaní, po večerech kolem fanfikcí, cosplaye a všech možných „co kdyby“, která mi nedají pokoj. Píšu hlavně ze světa Harryho Pottera a Mo Dao Zu Shi, nejčastěji Snarry, Snamione, HarryLu a WangXian. Díky zdravotnickému vzdělání se mi do příběhů občas připlete víc anatomie, medicíny a rešerší, než bylo původně v plánu. Cosplay je pro mě zase další způsob, jak si s oblíbenými postavami hrát, ať už zůstávám u canonu, nebo je převlékám do vlastních fanfikčních a AU verzí. V Deníku jedné ADHD zmijozelky pak bez velkého přikrášlování píšu o životě s hlavou, která má většinou otevřeno příliš mnoho záložek najednou.
📖 Další povídky najdeš na AO3 a Wattpadu · 📸 Instagram · 🎥 TikTok · 👉 Celý příběh o mně
Komentáře