Kradou se fanfikce z AO3? Co se stalo s ao3.life a co bych dělala, kdybych tam našla vlastní povídku
Když jsem minule psala o tom, kde číst fanfikce, než se AO3 vrátí, řešila jsem hlavně to, jak přežít bez večerní dávky Snarry. Jenže pak jsem se dočetla, že někdo během výpadku vzal povídky z archivu, z některých udělal audioknihy s hlasem vygenerovaným umělou inteligencí a zkusil je prodávat. A najednou jsem o tom přemýšlela jako autorka. Co bych dělala, kdybych si někde pustila ukázku a po dvou větách zjistila, že poslouchám vlastní povídku?
Co se stalo s ao3.life
Podle CNN se ao3.life objevil 1. listopadu a nabízel tisíce povídek, které předtím byly na Archive of Our Own. Část z nich web nabízel i jako placené audioknihy. Autoři se začali ozývat a stránka skončila. Když si představím, kolik času trávím nad jednou scénou, protože mi pořád nesedí, jak v ní Severus odpovídá, představa, že si ji někdo vezme, namluví a prodá, mi přijde dost absurdní. Zvlášť když já jsem ten text dala na internet proto, aby si ho lidi mohli normálně přečíst. Reportáž CNN
Já mám ráda, když mi někdo napíše, že by chtěl moji povídku přeložit nebo načíst. Už jen to, že si kvůli ní chce dát tolik práce, mi udělá radost. Taky se mě ale zeptá a já můžu říct, u kterého textu by mi to bylo příjemné a u kterého bych si to radši rozmyslela. U ao3.life bych se o svém vlastním textu dozvěděla až ve chvíli, kdy někdo rozhodl za mě. A popravdě by mi na náladě nepřidalo ani to, kdyby mi pak nabídl podíl z prodeje. Já bych pořád hlavně chtěla vědět, proč se mě nikdo nezeptal.
Jak si ověřuju, že jsem na skutečném AO3
Když AO3 nejede a někdo mi pošle odkaz na stránku, která vypadá skoro stejně, podívám se nejdřív na adresu. Oficiální archiv je na archiveofourown.org. Podobný název ani známá obálka archivu mi nedávají důvod zadávat heslo. Když mě zajímá, jestli už se archiv vrací, otevírám si radši přímo stavovou stránku OTW. Ta zveřejňuje i zprávy o případném omezeném provozu, takže si tam můžu ověřit, jestli to, co mi někdo poslal, odpovídá tomu, co provozovatel skutečně oznámil. Stav služeb OTW
OTW po bezpečnostním incidentu uvedla, že podle jejích zjištění nebyla smazána díla, záložky ani kudos. Únik databáze uživatelů ale nedokázala vyloučit. Pokud jste stejné heslo jako na AO3 používali i jinde, OTW doporučuje změnit ho právě na těch dalších službách. Já bych začala e-mailem, pokud bych ho měla pod stejným heslem. Přes něj totiž obvykle obnovuju přístup všude možně a nerada bych kvůli jednomu heslu řešila ještě další účty. Aktualizace OTW k incidentu
Co bych udělala, kdybych našla vlastní povídku jinde
Asi bych měla chuť napsat provozovateli hned. Nejdřív bych si ale uložila adresu konkrétní stránky, snímek s názvem povídky a datum. Kdyby šlo o video, poznamenala bych si i účet a odkaz přímo na příspěvek. Pak bych si připravila odkaz na svoje původní vydání a dala dohromady krátkou zprávu. Který text je můj, kde jsem ho zveřejnila a který příspěvek žádám stáhnout. Pokud původní odkaz zrovna nefunguje kvůli výpadku, pořád můžu dohledat vlastní soubor s historií úprav nebo vydání na svém webu. Právě při představě takové situace jsem ráda, že originály mám u sebe.
Kdybych svůj text našla třeba na TikToku, šla bych přes formulář přímo v aplikaci. V jejím oficiálním postupu je u příspěvku možnost nahlásit porušení práv duševního vlastnictví a pokračovat přes formulář. Požadavky se můžou podle platformy lišit, takže bych si před odesláním přečetla, jaké údaje formulář vyžaduje a co se může dostat k druhé straně. Občanské jméno nebo adresu bych neposílala na neověřený kontakt jen proto, že mi někdo slíbil, že pak povídku stáhne. Postup nahlášení na TikToku
A když na kopii narazím jako čtenářka, asi bych si nejdřív zkusila najít autorku. Třeba má povídku i na vlastním webu nebo na jiném archivu, kam ji sama dala. A kdybych ji tam nenašla, klidně jí pošlu odkaz na to, co jsem objevila. Sama bych totiž radši dostala jednu zprávu s adresou stránky, než se o své povídce dozvěděla až ve chvíli, kdy mi někdo začne vyprávět, jak se mu líbila její audiokniha.
Mimosa Confiante
Přes den se motám kolem marketingu, textů a kampaní, po večerech kolem fanfikcí, cosplaye a všech možných „co kdyby“, která mi nedají pokoj. Píšu hlavně ze světa Harryho Pottera a Mo Dao Zu Shi, nejčastěji Snarry, Snamione, HarryLu a WangXian. Díky zdravotnickému vzdělání se mi do příběhů občas připlete víc anatomie, medicíny a rešerší, než bylo původně v plánu. Cosplay je pro mě zase další způsob, jak si s oblíbenými postavami hrát, ať už zůstávám u canonu, nebo je převlékám do vlastních fanfikčních a AU verzí. V Deníku jedné ADHD zmijozelky pak bez velkého přikrášlování píšu o životě s hlavou, která má většinou otevřeno příliš mnoho záložek najednou.
📖 Další povídky najdeš na AO3 a Wattpadu · 📸 Instagram · 🎥 TikTok · 👉 Celý příběh o mně
Komentáře