Prohlašuji, že celý svět Harryho Pottera je výhradním vlastnictvím J.K.Rowling a tento příběh nebyl sepsán za účelem zisku.
Hermiona se podívala na svůj kufr a usmála se. Rozhlédla se po pokoji, který obývala celý rok a dovolila si trochu melancholie. Bylo to zvláštní. V posledních 5 letech se toho stalo tolik, že nevěděla na co se zaměřit jako na první. Pak si pohladila prstýnek na ruce a uchechtla se.
Když Harry zabil Voldemorta, Hermiona šla s kluky na kurz bystrozora. Ačkoliv neměli dokončené vzdělání, jejich status válečných hrdinů jim umožnil to vypustit. Hermiona trochu litovala, že si nedokončila vzdělání. Ale přesvědčila sama sebe, že to zvládne. Jenže pak přišla na to, že z ní dobrý bystrozor nikdy nebude. Nepotřebovala vzrušení, ani papírování. Chtěla pracovat ve výzkumu, nebo učit. Bavili ji lektvary a přeměňování. A tady narazila na zádrhel. Vzdělání.
S povzdechem požádala Minervu McGonagallovou, zda by mohla znovu nastoupit. Ta jí ozřejmila, že ano, ale že bohužel až za dva roky a to z kapacitních důvodů. Hermiona si trochu zoufala, co bude dělat ty dva roky totiž netušila. Minerva jí pak sdělila, že profesor Snape začal učit na zámořské univerzitě a potřebuje asistenta, který bude učit určité dny v týdnu a známkovat práce studentů, načež se Hermiony přímo zeptala, zda by to nechtěla brát jako takovou přípravu, aby nevypadla z cviku. Podle všeho neměla s Hermioniny nedokončeným vzděláním žádný problém. A tak přijala.
Severus Snape pracoval pondělí až středa v Bradavicích a čtvrtek a pátek se přenášel na Ohijskou univerzitu lektvarologie. Jak se Hermiona dozvěděla, plánoval tam učit pak na plný úvazek, ale v Bradavicích ho držela stále smlouva a ta nevyprší dříve jak za dva roky. Lehce si spočítala, že už ji pak učit nebude. Zjistila kupodivu, že jí to bude docela mrzet.
I když se nastěhovala o týden dřív, než začal školní rok, setkala se s ním na zahajovací hostině. Viděla jak protočil oči, když mu Minerva vysvětlovala, koho to přijala na místo jeho asistenta. Ale jinak nic neřekl. Po slavnosti se u ní zastavil a požádal ji, aby jej doprovodila do sklepení. Pohovořit si.
Během toho večera si spolu dali čaj, shodli se na tykání a strávili zcela příjemný večer tlacháním o tom, co Hermiona dosud dělala a co od ní Severus čeká.
Během prvního půl roku se do Severuse zamilovala. Jak? Postupně. Začalo to přátelstvím, trávili spolu hodně času, pak letmými dotyky, když od něj přebírala papíry. Všimla si, že přestal nosit svůj nechvalně proslulý kabátec, začal nosit bílou košili, černé společenské kalhoty a pak jednoho dne přišel ostříhaný. Avšak co bylo zajímavé, Hermiona si nikdy nevšimla, že by Severusovy vlasy byly stříbrné. A pak jí to došlo. Barvil se. Ten život, který vedl se na něm musel zákonitě podepsat. A to byl ten moment, kdy mu propadla. Zamilovala se. A musela přijít na to, co s tím, protože pracovat s jím bylo čím dál těžší. Všímala si, jak se usmívá a jak se směje, když řekla něco čím ho pobavila. Co netušila bylo, že Severus to vnímal stejně. Jeho změna vizáže byla zapříčiněna city, které si pomalu probíjeli cestu jeho nitrem. Když ji pozval na večeři, myslela si, že umře blahem. Pečlivě se oblékla a ten večer Severusovi totálně propadla.
Za dalších 6 měsíců se vzali. Hermiona si pohladila prstýnek a povzdechla si. Severusovi to neskutečně seklo u oltáře. Jejich fotografie visela jak v jejich bytě ve sklepení, tak v bytě v Ohiu. A tam Hermiona nyní mířila. Skončila asistenci u Severuse minulý rok, když konečně mohl zcela začít učit na univerzitě. Mrzelo ji to, viděli se jen o víkendech, kdy se mezikontinentálně přenášela za ním a ten poslední rok studovala, aby mohla nastoupit na univerzitu, kde učil jako studentka. A konečně ten den nadešel...
Hermiona nechala skřítky přenést kufr. Šla se rozloučit s Minervou a zamířila si zařídit osobní věci na ministerstvu, než se naposledy nechá přenést. S její volbou partnera přišlo ruku v ruce nepříjemné rozkmotření se s Harrym a Ronem a tím pádem i s Ginny, ale nedalo se nic dělat. V Ohiu si najde jiné přátele. Na tyto nikdy nezapomene, nejspíš jim stále bude psát a čekat na odpověď. Stále se bude chtít usmířit, ale je to už bude jejich volba.
Když byla hotová, vyšla před budovu a usmála se. Vytáhla z kapsy oficiální mezikontinentální přenášedlo a rozhlédla se naposledy po Příčné ulici, než jej stiskla. Objevila se v Ohiu na ulici, podobné té v Anglii a přenášedlo odešla vrátit na tamnější pobočku ministerstva, které jej odevzdá na centrále. Pak se rozešla ulicí směrem k východu do mudlovské části Ohia, aby chytila autobus domů.