Prohlašuji, že celý svět Harryho Pottera je výhradním vlastnictvím J.K.Rowling a tento příběh nebyl sepsán za účelem zisku.
Byl jsem schovaný s Hermionou a Ronem a čekal jsem, co se bude dít. V Chroptící chýši stál Severus Snape a Lord Voldemort proti sobě a vedli zajímavý rozhovor. V srdci jsem měl bol pro Severuse, kterého jsem miloval a pak nenáviděl a pak znovu miloval. Teď jsem cítil, že se vztahuje k něčemu velmi špatnému. Ale nevěděl jsem k čemu. Jen ten pocit…
Ta chvilka, kdy jsem nedával pozor stačila, abych propásl co se pořádně stalo. jen jsem slyšel Severuse, který vykřikl a padl na záda. Můj instinkt mi radil ihned utíkat k němu, ale ucítil jsem Hermioninu ruku na rameni. Za chvíli se ozvalo prásknutí a prostorem se neslo jen sténání Severuse Snape. Vyrazil jsem k němu.
“Harry” vztáhl ke mě muž ruce: “Severusi!” vyhrkl jsem, když jsem dopadl na kolena vedle něj. hermiona se k němu sklonila a prohlížela ránu na krku: “Nechte to Hermiono.” zachrčel. Z očí mu tekly slzy. Odstrčil jsem ji a položil si jeho hlavu do klína. “Severusi!” zajel jsem rukama do jeho vlasů. “Harry!” řekl ztěžka. “Musím ti něco říct! Já, potřebuji ti předat svoje vzpomínky! A mám prosbu. Chci od tebe slib!” Harry přitakal a Hermiona vykouzlila skleněnou lahvičku: “Já” ukázal na svoji hůlku na podlaze. Hermiona mu ji podala a Severus zavřel oči, zatímco si přitiskl hůlku ke spánku a něco zamumlal: “Tady to jsou klíčové vzpomínky. Pokud přežiješ...” podíval se na Hermionu a ta mu podala další lahvičku a Severus provedl další uložení vzpomínek: “Tohle ti pomůže najít mého syna. Slib mi to Harry. Slib mi, že ho vychováš! Má už jen mě...” s tím se propjal do luku: “Slibuju ti to Severusi!” přísahal Harry a s pláčem se sehnul, aby naposledy políbil muže, kterého nikdy nepřestane milovat. Ten se na něj podíval a naposledy vydechl do harryho úst.
Harry stál na mostě u poničených Bradavic a sledoval, jak mu z dohledu mizí zlomená bezová hůlka. Jeho přátele se dívali s ním. Hermiona po pravici a Ron po levici.
Když se k nim otočil, oba to pochopili: “Budeš chtít pomoct?” Harry zavrtěl hlavou: “Uvažuju co budu dělat. Musím toho chlapce najít. Je to jediné co mi po Severusovi zbylo.” sevřel lahvičku. Oba jeho přátelé o jeho citech věděli. Severus mu je opětoval. Byli pár. Byli.
Hermiona se na něj usmála a objala jej: “Půjdeme do bystrozorského kurzu a během něj budeme pátrat po malém. Nemůžeš zůstat bez práce Harry. A už vůbec nemůžeš skončit bez vzdělání. I kdyby jsi to pak dělat nedejbože nechtěl!” Harry potřásl hlavou: “Musím si prohlédnout ty vzpomínky… Severusův pohřeb by měl proběhnout za přítomnosti jeho dítěte.” Ron kývl: “Ano. Má na to právo.” Ron zrovna Severuse nemusel, ale Harry byl jeho přítel a hodlal udělat vše proto, aby byl Harry zase šťastný.
Od té doby uplynul dlouhý měsíc, než Harry našel místo pobytu Severusova syna Harryho. To, jak to dítě Severus pojmenoval, Harryho rozesmálo. Věděl, že Severus měl s nějakou ženou sex v době, kdy spolu chodili. Pohádali se tenkrát jako psi a Severus se někde totálně ztřískal a podvedl jej. Harryho to bolelo a to nevěděl, že se z toho narodilo dítě. Severus byl u porodu. Ta žena zemřela a Severus jej svěřil jedné staré známé. Bohužel ta zemřela asi 14 dní před Severusem a ten tak netušil, že jeho dítě už není na místě, které poskytl ve svých vzpomínkách. Bylo to náročné. Hora papírování,s topování a teď tu stál.
Ponurá budova na něj mrkala z ranního oparu a Harry se prudce nadechl. Najednou si uvědomil, že je z něj táta. Že ho čekají roky starostí, péče o toho malého drobečka a možná spoustu zlosti, až provede něco co by neměl. A pak mu najednou docvaklo, že pro něj nemá ani připravený pokoj. Harry se uchichtl. Ale potřásl hlavou. Bylo to jedno. Vše během toho dne zařídí, ale svoje dítě nejprve v tom domě papírově vyřeší...
Opmerkingen