Prohlašuji, že celý svět Harryho Pottera je výhradním vlastnictvím J.K.Rowling a tento příběh nebyl sepsán za účelem zisku.
Když jsem dorazila, otevřela jsem dveře a zavolala do temného bytu: “Jsem doma!”, ale nikdo neodpověděl. Moje věci stáli u dveří, jak se donesl kurýr a tak jsem usoudila, že Severus nejspíše zůstal někde u přátel, nebo se zapomněl v práci. Neměla jsem důvod o něm pochybovat.
Položila jsem klíče na stůl v předsíni, sundala si kabát a boty. Prošla jsem do kuchyně, kde jsem si vyndala maso, abych připravila jídlo na další den. Zároveň jsem šla do koupelny, kde jsem si pustila vodu do vany s bublinkami a nalila jsem si skleničku červeného vína. Zapálila dvě svíčky a šla se namočit do vany. Z rádia na skříni mi hrála Abba a já si dala na oči černou saténovou pásku, abych si odpočinula.
Když začala píseň od Phila Collinse “Take a Look at Me Now”, na mých ramenou se ocitly velké mozolnaté dlaně s dlouhými prsty a jemně mě začaly masírovat. Povzdechla jsem si, když jedna ruka sjela dolů na mé ňadro. Stiskla jej a mnou projela vlna touhy. Chtěla jsem si sundat tu pásku, abych se na svého muže podívala, ale ten mi v tom zabránil. Druhá ruka postupně následovala tu první a stiskla bradavku na druhém prsu, zatímco mi sjel rty od ucha na krk a začal mě na něm laskat. Měla jsem velmi citlivou pokožku, okamžitě mi naskočila husí kůže a zvlhla jsem.
“Ale, ale...” zavrněl tím svým hlubokým hlasem, který mě rozechvíval sám o sobě a přesunul se. Chvíli šustil, hádám, že se svlékal a pak mi pomohl se posadit, aby mohl za mě. Slyšela jsem jak ven vyšplouchla voda. Ale bylo to fuk. Opřela jsem se o jeho hrudník a cítila jak mě jemně šimrají jeho chloupky na zádech. Představila jsem si svého sexy muže, když mi roztáhl nohy a jak se mě tam zkoumat. Znovu jsem nad sebou ztratila vládu, když jsem otočila hlavu na stranu a začala vzdychat. Severus byl vzrušený, cítila jsem to na zadku. Vysadil si mě na sebe a zatímco já marně smýkala hlavou na jeho rameni, on do mě hladce zajel a zaplnil mě. “Vítej doma, miláčku...” zavrněl a pak mi ve vodě pomáhal se přizvedávat. Netrvalo to dlouho a byla jsem v nějakém jiném vesmíru. Krásném a abstraktním. V ten okamžik vyvrcholil Severus se mnou a sám mi sundal lásku z očí. Políbil mě na nos a usmál se.
Já pro změnu dostala šok: “Kde máš vlasy?” vytřeštila jsem oči na krátký moderní sestřih. Severusovi zabublal v hrudi smích: “Kde asi? Nechal jsem se ostříhat. Jsem teď vysokoškolský profesor, nemůžu tu povlávat jako nějaký mastný netopýr, nemyslíš?” Trochu mě to naštvalo: “Já měla ráda svého mastného netopýra.” trucovala jsem. “Musíš uznat, že mi to sekne. Jsem vysoký, hladce oholený, moderně ostříhaný a samozřejmně i moderně oblečený.” To, že začal nosit kalhoty klasického střihu a bílou košil s rozhalenkou, jsem brala jako změnu k lepšímu, ale ty vlasy. Vypadal mladší a distingovaně: “No. Jako profesor teď každopádně budeš vypadat více v pohodě. Už nenaháníš hrůzu… Budu se muset poříádně otáčet, abych ty chtivé studentky odehnala!”. Severus protočil oči: “Žádné takové studentky neexistují. vždyť já pořád tápu co na mě vidíš ty. V životě se za mnou žádná žena neotočila!”. Na to jsem nic neodpověděla. Přece mu nebudu hladit ego tím, že v Bradavicích byl považován nejen za děsivou osobu, ale hlavně za sexy padoucha. Kdyby se to jen nebáli dát najevo, možná by byl Severus v chomoutu s nějakou jinou dřív, než by řekl švec: “Možná by ses divil...” ale víc jsem to nerozváděla.
Vylezla jsem z vany a koukala na Severuse z jiné perspektivy: “Ale ano, sluší ti to… Každopádně tvůj věk by ti teď nikdo nehádal!”. Severus se za mnou díval a já odešla do ložnice. Oblékla jsem si pyžamo a šla udělat večeři a oběd na další den.
Když se oblečený objevil také v kuchyni, dovolila jsem si ho zeptat, kde byl: “Předevčírem mě vytočili studenti vyššího ročníku přímo do nepříčetnosti a já jim dal na včerejšek všem trest. Vím, že je to na vysoké škole poněkud nestandardní, ale pochybuju, že bych si vydobyl nějaký respekt, kdybych nebyl přísný. A jelikož je to parta neschopných individuí, tak jim trvalo připravit přísady, pro další den, skoro do půlnoci. Už jsem se nechtěl vracet a přespal jsem tedy na gauči.”. Víc to nerozváděl, ale já si uměla představit, jak zuřil. Dodělala jsem jídlo a sedla si ke Severusovi ke stolu. Ten zapálil bezhůlkově s lusknutím prstů svíčku a udělal z obyčejné večeře, romantickou záležitost.
V noci, když už Severus spal jsem zírala do stropu. Nastupovat jsme měla až následující pondělí. Zbývaly 4 dny. Byla jsem ráda, podle všeho budu muset na svého manžela dávat pořádný pozor.
Nastal můj vytoužený den. První den na univerzitě a v ten okamžik jsem vytřeštila oči na strop, posadila se a zadívala se na budík. Polila mě ledová hrůza, když jsem na něj spatřila 7:30 a škola začínala v 8:00. Vyletěla jsem z postele, když jsem si uvědomila, že Severus už doma není. Dostala jsem takový vztek, že by to jeden až nevěřil. Přísahala jsem si, že mu to napálím s plnou parádou! nechat mě zaspat, ještě když máme stejnou cestu do školy!
Oblékla jsem se v rekordním čase. Vlasy jsem si už umýt a upravit nestihla a tak jsem se vypravila bez snídaně a rozcuchaná, jako kdysi v prvním ročníku v Bradavicích do školy. Rozrušená jsem utíkala do vchodových dveří, když se ozval zvuk hodin a já si uvědomila, že jsem to opravdu do posluchárny nestihla a to nás měl mít Severus! Zavrčela jsem a prudce rozrazila dveře do učebny. Jako na povel se ke mě otočila celá posluchárna a Severus také. S velmi nevrlým obličejem a pak pomalu spustil: “ Slečna neumí chodit včas? A dveře se zavírají sami?”. Vše ve mě bublalo. Nemohla jsem mu před studenty nic říct, takže jsem alespoň bezhůlkově přirazila dveře a pak odpověděla, co nejklidněji: “Omlouvám se pane profesore. Můj manžel!” to slovo jsem neopomněla zdůraznit: “Mi zaklapl budík a opomněl mě vzbudit. Už se to nestane.” doufala jsem, že se Severus stáhne a bude mlčet, ale to by nebyl on: “Takže za Váš pozdní příchod může manžel a ne Vaše nezodpovědnost? Nebo snad slečno, může i za to, že jste přišla neupravená a zavíráte dveře s pořádnou dávkou nevychovanosti? Myslel bych, že ve Vašem věku tyto věci už máte na svých bedrech a nepotřebujete pečovatele.” sálem se rozlehl chichot, což mě rozzuřilo ještě víc, ale než jsem stihla něco říct, Severus tiše, ale velmi nebezpečně třídu okřikl: “Ticho!” a otočil se zpět k tabuli.
Vyndala jsem si tedy mlčky učebnici a modlila se, aby přednáška skončila a já mohla jít pryč. Bohužel, jak už to tak bývá, byla jsem rozhozená a čas utíkal extrémně pomalu. Navíc se Severus namátkově ptal studentů na složitosti lektvarů, které by každý průměrný kouzelník měl znát již z nižšího stupně a já pomalu přestávala dávat pozor a propadala se do trudomyslnosti. Probral mě až nepříjemný hlas mého manžela, stojícího nade mnou a zjevně rozezleného na nejvyšší míru:. “ Takže, nezodpovědná, nevychovaná, neupravená a ještě nedáváte pozor. S takovou slečno Grangerová tady moc dlouho nevydržíte. Jak si jistě pamatujete z našich hodin v Bradavicích, mám jisté standardy a to co předvádíte mezi ně rozhodně nepatří! Dejte se dohromady, nebo se sem už neobtěžujte!”
Zírala jsem na něj opravdu s výrazem “idiota”, protože jsem to prostě nechápala! Na co on byl naštvaný? To já měla být ta, kdo bude zuřit až budou jiskry lítat! To ON odešel beze mě do školy, kde učí a já studuji a ještě to působilo jako kdyby to byl jeho záměr, díky němuž jsem dorazila pozdě! Udělal ze mě blbce přede všemi za zcela minimální prohřešek a pak pokračoval, aniž by si všiml, že o dvě lavice dál se mu na lavici válela zjevně spící studentka. Cítila jsem se vážně rozhozená a zcela napružená! Ať jsem se snažila sebevíc, svého Severuse jsem nepoznávala a jeho jednání jsem si nedokázala racionálně vysvětlit. Po tomto předmětu náš ročník čekali ještě další dva předměty. Bylinkářství a účetnictví. V podnikání se to totiž může hodně hodit. Byla jsem, ale tak rozmrzelá, že se mi ani na jedné hodině nelíbilo. Navíc to vypadalo, že si nejspíš nenajdu ani kamarády, ne že by mě to překvapilo. Před Bradavicemi jsem žádné neměla a po Bradavicích jsem o ně díky svatbě přišla. Zřejmě mi není souzeno, abych se měla o koho opřít.
Ztracená v těchto myšlenkách jsem nedávala pozor na cestu a dostala menší šok, jelikož jsem obličejem přistávala v náručí nějakému mladému muži. Možná kolega student? Zostuzeně s červenými tvářemi jsem vzhlédla a setkala se s příjemným oříškovým pohledem. Potupně jsem se začala omlouvat, když se ten kluk začal smát: “To nic Grangerová!” a já vytřeštila oči: “Známe se?” On na to jen potutelně ztišil hlas: “Ne, ale jsem s tebou v ročníku a stejném studijním programu. Popravdě, zapamatoval jsem si to, díky tomu výstupu našeho milého profesora!”. zatrnulo ve mě a já se sklesle usmála: “No jo. Dal mi co proto...” a uchechtla jsem se. “Takže ke všemu přidáme obtěžování studentů?” otočila jsem se rozezleně za tím posměšným hlasem a v očích jsem mu slibovala smrt doma… Ale kluk mě překvapil: “Vůbec ne profesore! Pozval jsem ji na kávu. Já a jen já. A ona na to kývla! Takže to spíš já obtěžuju studentky...”. Zavřela jsem oči, teď to budu já, kdo si to doma sežere…
“Slečna Grangerová půjde domů studovat, aby vylepšila ten příšerný dojem, který udělala! A vy Grinte půjdete taky a s obtěžováním přestanete!” zavrčel Severus. Naštvaně jsem vyprskla: “Nebojte se! Do vaší hodiny budu připravená a nyní nás omluvte. Jdeme spolu na kávu.”, otočila jsem se k Severusovi zády a můj nový kamarád za mnou překvapeně utíkal: “Tak teď jsi ho setřela a podle jeho výrazu tě příští hodinu čeká peklo...”
Severus za nimi hleděl a vzteky bublal. Byl plně rozhodnut to Hermioně spočítat!