Prohlašuji, že celý svět Harryho Pottera je výhradním vlastnictvím J.K.Rowling a tento příběh nebyl sepsán za účelem zisku.
Severus Snape byl právě vyhnán ze školy, kde jej Voldemort pověřil ředitelováním a to Minervou McGonnagallovou. Přemístí se na Riddleovo panství a jde to nahlásit svému pánovi. Jaké je jeho překvapení, když na místě Lorda Voldemorta sedí Harry Potter a dívá se na něj zelenýma očima, plnýma ohně.
Stál před ním Harry Potter s přáteli. Před celou školou na něj křičel. Přes všechnu snahu ho ochránit, ten idiot prostě hloupě riskuje. A pak, než se nadál, na něj útočila Minerva. První kletby odrazil jen tak nazdařbůh. Ale pak, protože mu došlo, že bude muset utéct, odrazil kletby cíleně na sourozence Carrowovi. Oba zůstali ležet na zemi omráčení. Ale on sám se dostal pozpátku až k oknu. Vrhnul poslední pohled na Harryho a pak na Minervu a v černému dýmu prorazil okno a přemístil se na Malfoy Mannor. Ocitl se na příjezdové cestě dlážděné kameny. Suverénně, již s rozmyšleným příběhem kráčel skrze ochrany obklopující sídlo. Obrnil svou mysl a uzavřel ji, aby temný pán nezjistil nic navíc. Prošel patiem, po schodech do patra a vešel do tmavé síně, kde zůstal překvapeně stát.
Za stolem, kde seděl normálně temný pán, seděl nyní… “Potter?” zježily se Severusovi všechny chlupy na těle. Harry zvedl hlavu a podíval se na něj s křivým úsměvem a zcela netypicky zářícíma zelenýma očima: “Ano, Severusi?”. Z hlasu mu čišel chlad. “Kde je Temný Pán a jak jste se sem dostal?” vyjel na něj Severus autoritativně. Harry se postavil: “Jak jsem se sem dostal před Tebou myslíš? Když jsi mě viděl ve Velké síni? To...” usmál se: “není Tvá věc, každopádně Tom to má za sebou. Teď jsem tu já a Ty MĚ budeš poslouchat.” Severus se skoro rozesmál, ale něco mu říkalo, že to není vtip: “Proč?” Harry se zastavil přímo před ním: “Protože Ty a všichni Smrtijedi jste mými otroky. Vaše znamení se na mě nyní váže. Jsem Tomovým nástupcem. Ale!” ztišil se a přejel ukazováčkem po Severusově tváři, zatímco jej obcházel: “Nemám stejné zájmy. Dosáhnu toho, čeho chtěl dosáhnout Tom jinými cestami. A tebe chci Severusi po svém boku. Budeš nejmocnějším mužem, hned po mě.” Severus tušil, že tam je něco skrytého.
“Proč bych měl chtít být po tvém boku Pottere? Je ti 17 let!” a ucítil jsem hůlku mezi žebry: “Protože. Severusi. Tě. Chci. Jsi sexy. Jsi nebezpečný a navíc.. Přátele si drž u těla, ale nepřátele… Ještě blíž...” dokončil šeptem. Severus polkl: “Dobrá. Chápu to. Co Vaši přátelé, Pottere?” Tichem se roznesl smích: “Neboj se. Oba dva jsou na mé straně. Ví o mých plánech se světem, i s tebou. Zbytek se bude muset podřídit...”
Severusovi se nezdálo, že by Grangerová něco takového schválila, ale taktně mlčel. Harry ho stále obcházel. Pak se zastavil: “Máš někoho Severusi?” zeptal se. Severuse jeho otázka velmi překvapila: “No, mám-li být upřímný, tak ne.” odpověděl popravdě: “To je dobře, protože v mých plánech by neměl,” zarazil se “nebo neměla?” usmál se “místo.”. V Severusovi se všechno scvrklo, jako by si nemohl pomoct: “Byl by to on, ne ona...” upozornil jej: “Výborně Severusi...” Harry se narovnal a usmál se na něj: “Přitahuji tě?” zeptal se s upřenýma očima do těch jeho. Severus měl pocit, že mu vidí až na dno žaludku. Doufal, že Potter neumí stále nitrobranu, i když na zjevný problém tam dole ji jednoznačně nepotřeboval.
Harymu netrvalo samozřejmně dlouho než si toho všiml, ale nehodlal to Severusovi říkat. Jediné co se rozhodl udělat, když u něj stál tak hezky blízko, bylo se ho tam dotknout. “Hmm, Severusi… Myslím, že přitahuji… Možná bychom s tím měli něco udělat?!” usmál se potěšeně a stiskl ho ne zrovna jemně v rozkroku. Se Severusem se zatočil svět: “Proboha Pottere!” “Harry!” opravil jej: “Zapomeň Severusi na odmlouvání. Teď se hezky svlékneš!”
Harry se na něj díval a v Severusovi se něco zapnulo. Cítil se jedinečný, výjimečný a tak chtěný. Něco, co nepocítil již dlouho. Pomalu si sundal kabát, očima stále v zajetí těch Harryho. Pak se přesunul k řadě minaturních knoflíčků a jeden po druhém jej začal rozpínat. Harry sjel rukou do svého rozkroku a rozepnul si kalhoty. V Severusovi se ozvala žádost a v penise mu zacukalo, když viděl Potterův mocný penis: “Bože” zasténal. Ale statečně pokračoval, až rozepl všechny. Sundal hábit a pak odložil košili.
Stál tam jen s nahým trupem, ale s kalhotami stále na sobě. Zíral na Harryho ruku, která jezdila pomalu nahoru a dolů po jeho kopí. Pak ji zvedl ke svým ústům, plivl do ní a vrátil se k laskání svého penisu. Severus se cítil strašně nadrženě. Zašmátral rukou dole a rozepnul si své vlastní kalhoty. Pomohl svému penisu ven, ale místností se ozval Harryho hlas: “Svléknout se, Severusi, není to samé, jako dotýkat se sama sebe!”.
Severus jej poslechl a rychle stáhl nohavice a spodní prádlo dolů. Místností proudila Harryho síla. Cítil jak se o něj otírá, když ucítil i Harryho ruku na svém břiše. Zvrátil hlavu a prudce do plic vtáhl vzduch, když Harry stiskl jeho pravou bradavku. V penisu mu opět zacukalo, když se k němu zezadu přitiskl i Harry. Cítil jeho penis jak se tiskne k jeho zadku a polkl. Tělem mu proudila strašlivá touha si svůj vlastní penis pohonit, ale tušil, že by se mu nelíbila Harryho reakce. Proto čekal, co bude dál.
Na těle mu vyskočila husí kůže, když se Harryho rty přitiskly na jeho lopatku a konečně jeho ruka sevřela Severusův trčící penis. Palcem setřel kapku, která se z penisu nedočkavě vyronila a sjel až ke kořenu. Podlamovaly se mu nohy a stačilo pár tahů a Severus se udělal přímo na podlahu. V momentě, kdy semeno dopadlo na zem mu Harry přikázal: “Polož se na ten stůj! Okamžitě!”.
Severus na nic nečekal. Opřel se citlivým podbřiškem o hranu zdobeného stolu a položil se na chladnou desku. Za ním se ozvaly kroky a Severuse obalila Harryho syrová moc. Připevnila mu zápěstí ke stolu a donutila jej se doširoka rozkročit. Zakřičel, protože na jeho záda dopadla rána. Cítil, jako kdyby mu rozřízla kůži a nechala za sebou pálící stopu. Pak následovala smršť, doprovázená svištěním důtek. Severus sténal, dokud mohl, pak mu hlasivky přestaly sloužit. Harry byl na vrcholu vzrušení. Měl potřebu ho ponížit. Co nejvíc ponížit, jak jen to je možné, aby dosáhl v sobě toho odpuštění. Cítil se ponižovaný během studia od Severuse tolikrát, že to v něm neskutečně vřelo. A nyní toho dosáhl. Přistoupil k tomu ztýranému tělu a přejel po začervenalém zadku.
“A teď si tě vezmu Severusi a budeš jenom můj. Jasné?!” zavrčel, když se prudce zabořil do nepřipraveného otvoru. Severus opět vykřikl a tělo se mu napjalo, jak to zabolelo, zároveň ale v té bolesti cítil to dráždění. Šířilo se mu ze zadku teplo a nějaký neuchopitelný pocit. Jak Harry přirážel, myslel si že to bude jeho konečná hodinka. Harryho boky se otíraly o jeho zjitřenou kůži na zadku a způsobená bolest se přes něj přelévala ve vlnách. Severus cítil, jak se mu opět topoří penis, což považoval za něco naprosto nemožného ze svých zkušeností. Stůl jej začal o to víc tlačit a Harry nepřestával přirážet až dokud v Severusovi nevybuchla ta hromada pocitů jako vulkán. Vystříkl a Harry jej s řevem následoval, zarývaje prsty do Severusových boků.
Severus musel zavřít oči. Cítil se tak příjemně vyčerpaný a neskutečně okouzlený Harryho obratností. Doslova opilý jeho mocí. Cítil jak jej Harry propouští ze své moci a jeho zmučené tělo ho nepodrželo a on se sesunul na podlahu.
Severus se probudil v místnosti, kterou dříve neviděl a to na Mannoru pobýval často. Při sebemenším pohybu měl pocit, že umře. Očima pátral v místnosti se stříbrnými stěnami a zelenými závěsy po známce Harryho přítomnosti, ale jakoby tam byl sám, když se ozval hlas vedle něj: “Jak se cítíš?”. Severusem projelo mrazení: “Harry?” otočil hlavu a najednou si uvědomil, že seděl celou dobu vedle něj v posteli. Ten se uchechtl: “Nejsem skoro vidět, že? Severusi.” jeho jméno vyslovil zvlášť něžně a posunul na posteli níž a rozevřel náruč.
Severus se cítil zvláštně. Nikdy neměl potřebu se někomu schoulit do náruče, ale teď si to dovolil. Opatrně se posunul a položil si hlavu na Harryho nahou hruď. Pak ucítil, jak mu vlasy projely Harryho prsty. Nečekal takovou něžnost. Ne poté, co mu předvedl v té síni. Ale dokázal se s tím spokojit. Zavřel oči a snažil se ještě usnout.
Neviděl, jak se Harryho oči znovu zeleně rozzářily a jak se otevřeli dveře a vešel, nikdo jiný než Tom. Ale ne ten Tom, kterého znali v posledních letech. Byl to opět ten mladý muž s velkým charisma. “Už odcházíš?” Tom kývl: “V Hermioně jsem našel, co jsem hledal. Nikdy by mě nenapadlo, že se zamiluju a ještě takhle. Musím Vám všem poděkovat za to, jak jste mě změnili a také za to, že jste našli cestu, jak začít znovu.” Harry se usmál: “Měl bych tě nenávidět. Mám k tomu tolik důvodů, že je to až nemožné spočítat, ale nikdy bych to Hermioně neudělal. Ta cesta k tomu, aby jsi ji získal byla trnitá a dokázal si to. Já se teď postarám o to, aby tvůj cíl došel naplnění, jen humánnější metodami a pozměněný.” Tom kývl směrem k Severusovi: “Buď na něj přísný.” Harry zavrtěl hlavou: “Ne. On potřebuje cítit, že jej někdo miluje. Lekci včera dostal, ale moje touhy nejsou tak zvhlé, abych mu musel pokaždé ublížit.” Tom kývl: “Fajn. Hermiona je již dole připravená s našimi zavazadly. Začít znovu někde v tropickém ráji.” Harry znovu kývl a zamával mu, aby nevzbudil Severuse. “Koukejte mi posílat sovy!” Tom se uchechtl a otevřel dveře.
Když je za sebou zavřel, řekl Harry: “Už můžeš přestat předstírat, že spíš...” Severus sebou trhl: “Zřejmě jsem už starý, že nedokážu ani předstírat spánek.” Harry se uchechtl: “Tím, to není. Věř mi. Jen jsem na tebe naladěný” Severus se nehodlal z té náruče vůbec dostávat a tak se ještě pohodlněji uvelebil, i přes bolest v určitých částech těla a nechal se objímat: “Takže už víš, co se stalo s Voldemortem. Je zase normální. Jeho hrozivé, šílené já jej opustilo a on se stal opět tím charismatickým člověkem se zajímavým cílem.” Severus se jen zeptal: “ Nepotřebuju znát podrobnosti, ale znamená to opravdu že jeho vládě blázna je konec? Znamená to, že jsem volný? Že už nemusím být ničí loutkou?” Harry mu tiše odpověděl: “ Ne. Neznamená to, že jsi volný. Jsi totiž můj a já tě nikam odejít nenechám. Ale ano, loutka už nejsi.” sklopil oči na pokrývku: “Ale také jsem ti říkal, že budeš druhý nejdůležitější muž. Nemůžeš opustit ostatní smrtijedy. Budou potřebovat vedení a koho jiného než tebe. Jsi dokonalý ve všech ohledech, předvídavý a dost prohnaný. A pak je tu ta věc s důvěrou. Kdo jiný by mi chránil záda?” Severus se cítil úplně zmámený. Tolik slov. Tolik významů v nich ukrytých. Snažil se vzpomenout si, kdy naposledy se cítil tak neuvěřitelně. “Harry. Jsem starý použitý chlap, který se poslední dobou bál, že to bude jeho poslední hodinka. Temný pán mě podezříval. Jsem si tím jistý. A když jsem zradil jednou, opravdu si myslíš, že nemůžu zradit znovu?” Harry se posadil na posteli a rychle se vyhoupl nad Severuse. Hleděl mu do očí a řekl: “Tak zaprvé Severusi, ty jsi zradil protože jsi miloval. To je něco, co já dokážu pochopit. Ve snaze ochránit mě, to jediné co ti po té lásce nakonce zbylo, jsi v tom pokračoval. A Tom udělal velkou chybu. Tebe si nelze získat mocí.” vydechl: “Ani penězi a už vůbec ne tím, že se ti bude vyhrožovat. Tebe je třeba milovat!” s posledním slovem přitiskl svoje ústa na Severusova a ten se rozpadl na prach.
O hodnou chvíli později si Severus uvědomil tři věci. Hrůzovláda skončila. Ať si Harry říkal, co chtěl, byl Severus svobodný a byl zamilovaný. Zamilovaný do mladšího muže. Do silného a mocného muže a s ním došel naplnění.
Jedná se o fanfikci, postavy nevlastním a příběh nebyl napsán za účelem získávání finančních prostředků. Svět Harryho Pottera je cele J.KRowlingové.