• Mimosa Confiante

Vzpomínka

Aktualizováno: 11. 4.


Prohlašuji, že celý svět Harryho Pottera je výhradním vlastnictvím J.K.Rowling a tento příběh nebyl sepsán za účelem zisku.

 

Ten první den si vybavovala jako kdyby se to dělo nyní. Severus Snape nepříjemně propaloval Harryho očima a přitom mu sklouzl pohled na sveřepě se tvářící děvčátko vedle. Mě. Pomyslela jsem si, že je to zatraceně děsivý pohled a rychle jsem ty oči sklopila. Ale jak to už bývá, zmetci nás holky přitahují a proto, jak jsem rostla, přišel mi víc a víc sexy. Problémy, které mě a Harrymu s Ronem způsoboval, byli docela na nic, ale nic mi nepomohlo. Zcela jsem mu propadla. Ničeho si zřejmě nevšiml, byla jsem jen ta otravná vševědoucí Hermiona Grangerová a kam jsme se dostali? K tomu, že teď jsem Hermiona Snapová. Ano, slyším to Vaše zalapání po dechu, ale já Vám to vysvětlím, to se nebojte…


Nikdy jsem si nemyslela, že bych se mu mohla líbit, byla jsem ve čtvrtém ročníku a byla jsem dost zaměstnaná Harryho Turnajem kouzelníků, ale i tak jsem si dala záležet, abych vypadala dobře. Co kdyby se Severus všiml? Ano, říkala jsem mu tak v duchu. A ne, nebála jsem se, že bych se mohla podřeknout. Konečně jsem se naučila krotit svoje husté kudrliny a začala jsem používat decentní make-up. Ronovi jsem zjevně v tom roce docela zcela učarovala, ale mě nezajímal. Místo toho mě začal pronásledovat Viktor Krum, další ze závodníků Turnaje. A pozval mě na ples. V té době, začal být Severus velmi nepříjemný. Hodiny s ním byly peklo a přišlo mi, že jí má konkrétně na mě. Když nadešel den, kdy se konal ples dala jsem si záležet. Oficiálně jsem šla na ples s Viktorem, ale moje myšlenky okupoval nevrlý mistr lektvarů. Chtěla jsem ho svést. Prostě chtěla.

 

Vzpomínka


Dnes jsem si s jasným cílem oblékla černé šaty bez ramínek a s dlouhou sukní, která měla rozparek až pěkně nahoru k mé kyčli. Kalhotky a podprsenka nepřipadaly v úvahu. Bylo mi jasné, jak budou reagovat spolužáci a moje kolejní vedoucí. Bylo to nehorázné a zcela nevhodné, ale Severus to pochopí.... Samozřejmně jsem se adekvátně nalíčila a vlasy jsem si utáhla do slušivého uzlu. Máma mi poslala blyštivé náušnice, které jsem přeměnila na jiskřivé květy a svoje balerínky jsem přeměnila na vysoké lodičky. Vše sladěné. Na poslední moment jsem se zarazila a vzala jsem do ruky květ byliny, zvané čertův dráp a usmála se. Přeměnila jsem ji ve sklo a upravila stopku květu, aby se z ní stala dlouhá skleněná jehlice. Tou jsem propíchla uzel a zahleděla se na výsledný obraz v zrcadle. Ta tam byla hodná a nevýrazná střapatá Hermiona. Skontrolovala jsem si, že jsou všichni pryč a šla pomalu dolů. Viktor netrpělivě čekal u schodiště a já viděla, jak otevřel ústa a zíral na mě. Ronovo a Harryho zalapání po dechu jsem zaznamenala taky, stejně jako nenávistné pohledy ostatních holek. Ale to mi bylo jedno. Vyklouzla jsem rukou do Viktorovi nastavené dlaně a rozešli jsme se do sálu. U vchodu se nám udělala cestička, jak všichni šli na stranu, nevěřícně na mě zírajíc.


Od učitelského stolu mě propalovalo několik pohledů, ale jen jeden jsem cítila tak, jako kdyby po mě jezdil prstem. Hlavu jsem držela vztyčenou. Byla jsem plnoletá a mohla jsme si to dovolit.


Všichni se zase začali normálně bavit a Viktor mě opustil, aby nám přinesl skleničky. V tom se za mnou ozval hlas. Ano. Chladný, vypočítavý a sarkastický: “ Ale co tu máme?” ucítila jsem jeho prsty na odhalených zádech. Ocenila jsem, že vypustil slovo šprtka, nebo jiný jeho oblíbený výraz: “ Dobrý večer profesore.” podívala jsem se na něj úkosem a lehce si stiskla rty v reakci na ten dotyk. “Zatančíte si se mnou?” požádal mě. Srdce se mi rozběhlo jako splašené: “Je to vůbec přípustné vzhledem k řádu?” Severus se na mě jen tak zvláštně pousmál a řekl: “Jste plnoletá. Tolik ke školnímu řádu, nikde se tam nepíše o tom, že by profesor nemohl tančit se svou studentkou. A pak je tu ještě jedna otázka.” přiblížil se rty k mému uchu: “Máte ve vlasech značně netypickou ozdobu, myslím, že jsem si to vyložil správně a proto vám odpovím i v tomto směru. Jste plnoletá a vztahy mezi profesory a studenty Bradavice nezakazují...” jeho poslední slova ve mě rezonovala. Přijala jsem jeho nabízenou ruku a šla s ním na parket.


Severus zaujal postoj, uklonil se mi a já udělala pukrle. Pak začala hrát hudba. Dynamický Shostakovichův waltz číslo 2. Klasika. Ale Severus mě překvapil. Prováděl mě po parketě, kde jsme byli jediní, zkušeně a jako mistr. Kolem se ozývaly užaslé výkřiky a já zachytila nevěřícné Harryho a Ronovi pohledy. Brumbál se jen potutelně usmíval a McGonagallová vypadala, že bouchne. Severus celou dobu tance mlčel, ale jeho ruce mě hřáli v pase a v dlani. Díval se mi způsobně do očí, ale neusmál se. Ani na moment. Od tak uzavřeného a děsivého muže jsme to ani neočekávala. Na okraji parketu zůstal stát Viktor se dvěma skleničkami a zíral na nás. Dovolila jsem si na vše zapomenout a v mé hlavě se celý sál vyprázdnil.


Najednou to byl jen Severus a já. Nad námi začarovaný bradavický strop a tóny hudby. Vznášela sjem se v tom pevném náručí, zajatá pohledem těch černých tůní, které ještě ztmavly, jak náš tanec pokračoval….


Konec vzpomínky

 

Tu noc jsem si vážně užila. nejen, že jsem byla za královnu večera a všechny holky mě nenáviděli, ale ještě jsem získala pozornost toho nejtajemnějšího a nejvíc sexy muže na hradě. Mám-li být upřímná, je to něco jako tabu. Kluci pořád tvrdí, že je hnusák a že má obří nos nebo mastné vlasy, ale tak to není a holky ho vnímají jako úžasňáka, protože je tak nepřístupný. Ten večer byl opravu dokonalost. No a jak to pokračovalo? Nebudu lhát. Odešla jsem s ním z plesu do jeho komnat. Dali jsme si skleničku červeného vína a pak mě pomaličku z těch šatů svléknul.

 

Vzpomínka


Upřeně se mi díval do očí, pomalu přitiskl rty na okraj své skleničky a pak, když ji odložil, mi vzal z ruky tu moji. Obešel mě a jeho dech mě pošteklil na krku. Naskočila mi okamžitě husí kůže, když přitiskl své rty na moji šíji. Zvrátila jsem hlavu na jeho rameno a opřela se pohodlně o jeho hrudník. Jeho ruce putovaly po celé délce mých předloktí, jen aby obemkli můj pas a smyslně přejížděli nahoru přes má prsa až k dekoltu. Jednu ruku vpletl do mého uvolněného drdolu a přinutil mě otočit na něj hlavu. V ten moment se přisál hladově na mé rty a začal mě líbat. Byla jsem nezkušená, takže jsem pořádně nevěděla kam mám dávat ruce a přišla jsem si extrémně nemotorná, ale nezdálo se že by to vnímal. Líbal mě, naše jazyk hrály svoji hru a on mě postupně dostával z těch šatů. Odhodlala jsem se a otočila se k němu čelem. Vrchní díl šatů byl rozepnutý a uvolněný, držel přes má ňadra jen tak tak. Rukama jsem povolila jeho vázanku a postupně rozepínala knoflíčky na bílé košili. Rukama jsem pod ni zajela a přejela po jeho hrudníku. Mužném. Moje smysly obklopila jeho zemitá vůně. Než jsem se nadála moje šaty ležely u mých nohou a jelikož jsem pod nimi nic neměla, zůstala jsem zcela nahá.


Severus měl pořád ještě kalhoty. Pomalu mě odvedl do své ložnice, oděnou jen ve špercích a lodičkách. Položil mě do saténových polštářů a sundal si kalhoty a spodky. Sledovala jsem jej zpod přivřených víček, jak ke mě pomalu míří a pak se ke mě celým horkým tělem přitiskl.


Konec vzpomínky

 

To ráno jsme se shodli na tom, že spolu budeme chodit. V následujících letech mě bral do restaurací, na výstavy a pomáhal mi s přípravou na vysokou. Vlastně se z něj stal dokonalý partner ve všech ohledech. Kluci to nakonec nějak zkousli a zůstali mými přáteli i když se Severusovi vyhýbali jako čert kříži. Brumbál mi sdělil osobně mezi očima, že je rád, že jsme se dali dohromady, protože Severus začínal být více než jen nesnesitelný. Musela jsem se tomu smát.

A pak mě požádal o ruku.

 

Vzpomínka


Severus seděl za stolem ve svém kabinetu, když jsem k němu vtrhla jako velká voda a skočila mu na klín. Z ruky mu přitom vypadlo pero namočené v červeném inkoustu. Usmál se, políbil mě a v náručí mě vzal do jeho komnat. Tam mě posadil na křeslo, přivolal si láhev vína a dvě skleničky. Na starém gramofonu, který ale nebyl v zásuvce, protože na hradě žádné nebyli se po mávnutí hůlkou začaly linout tóny ‘Can't Help Falling In Love’ od Elvise a já sledovala jak to víno nalévá. Byla to taková kouzelně nechutná romantická scéna, kterou jsem si nádherně užívala. severus celou dobu mlčel. Usadil se naproti mě a podal mi mou sklenku.

Chvíli jsme byli ticho, které najednou přerušil on, když vytáhl z kapsy cosi černého a do sebe hodil celý obsah své sklenky. Podal mi to přes stůl a div mě naštvaně nepropálil očima. Rychle jsem se natáhla a zjistila, že držím černou sametem pokrytou krabičku. Zadrhl se mi dech. Podívala jsem se rychle na něj a on ze mě zjevně nespouštěl oči celou dobu. Pomalu jsem ji otevřela a vydechla. Na rudém sametu se tam na mě usmíval zlatý prsten se zeleným smaragdem ve tvaru hvězdy. Znovu jsem zvedla oči, nyní lehce vlhké, zvedla jsem se a přešla k jeho křeslu. Ani jsem nemusel nic říct, sklonila jsem se a políbila jej. Severus si mě pevně přitáhl do náruče a líbal mě, jako kdyby mu šlo o život...


Konec vzpomínky

 

Moji rodiče z toho zrovna v sedmém nebi nebyli, ale skousli to. Matka uznala, že vzhledem k mému charakteru potřebuju vyzrálého muže. No, Severus nevěděl jednu věc. V té době jsem už byla těhotná. Ale přiznám se, že ani já jsem to nevěděla a trvalo to, že než jsem na to přišla. Nebyla jsem klasická těhule. Nebývalo mi špatně a ani jsem nebyla unavená. Zkrátka žádné indicie. Když jsme to zjistili, bylo to víceméně náhodou, ale Severus tehdy vypadal že mě opustí. Zíral na mě a práskl dveřmi. Já se zmohla jen na to, abych začala brečet do své mikiny. Trvalo to dva dny než se vrátil. Byla jsem strachy bez sebe. Když přišel, byl špinavý, nevyspalý a podnapilý a řekl mi, že jsme to nejlepší co ho v životě potkalo a že si nemyslel, že by měl někdy děti. Trochu mě to píchlo. Vzal si mě a nechtěl děti? Musela jsem na to myslet až dokud jsem neporodila a tehdy mi vynahradil vše, co řekl. S jeho prvním pohledem na naší dceru a jeho kouzelným úsměvem…

 

Vzpomínka


Nocí se ozval křik novorozence. Na sále byl ruch a já jsem byla úplně hotová. Plodová voda mi praskla dopoledne předcházející den a dlouhých 10 hodin jsem se seznamovala s porodními bolestmi. Sevrus byl celou dobu se mnou a na to, jaký mrzutý patron to normálně je, byl tou nejlepší oporou jakou jen mohl být. Držel mě za ruku, podpíral mě, Konejšil mě a celou dobu mi hleděl do očí a dodával mi odvahu.

Když se´narodila naše dcera Mimosa, bylo to jako sen. Položili mi ji do náručí a ona přestala plakat. Dívala se na mě zvědavě, jako já na ní. A usmívala jsem se. Pak jsem se podívala na Severuse, který zíral an to malé stvoření v mé náruči. Byl zkoprnělý. Lékouzelnice si ji v mého náručí vzala a podala ji Severusovi. ten se na to stvoření ve svých rukách díval, když jeho obličej prozářil pyšný a naprosto okouzlující úsměv. Prstem odhrnul pokrývku u její pusinky a podíval se na mě. Očima děkoval….


Konec vzpomínky

 

No a teď jsme tady. Naše dcera se vdává, bere si syna mé dětské nemesis, Draca Malfoye a Severus vypadá, že to je jeho poslední hodinka.


Popošla jsem k němu: “Severusi… Hlavně, že je šťastná, ne?” Severus se na mě ani nepodíval, jen si mě přitáhl do objetí a po tváři se mu svezla slza: “Díky za to štěstí, co jsi mi dala...”





37 zobrazení0 komentářů