• Mimosa Confiante

Jste ženatý profesore! 4.díl

Aktualizováno: 11. 4.


Prohlašuji, že celý svět Harryho Pottera je výhradním vlastnictvím J.K.Rowling a tento příběh nebyl sepsán za účelem zisku.

 

Další den ve škole probíhal jako každý jiný den, až na to, že se dělali na chodbách shluky a v posluchárnách taky. Přišla si, jako kdyby byla zpět v Anglii a vrátil se Voldemort. Úplně stejně se totiž tehdy všichni chovali, když vyšel ten článek o Harrym a jeho duševním zdraví. Nedbala na to, stejně se jí to nejspíš donese.


Severus měl zvláštní pocit. Každý student se za ním díval. Posteskl si, že se něco asi stalo. Přemítal, jestli to má co dočinění s tím prstenem na ruce, ale od studentů k němu nedoletěla jediný kousek informace, aby se dozvěděl o co jde. Odučil nejméně 4 hodiny a všiml si zvláštního jednání některých studentek, které ho pomalu svlékaly očima. Nikdy se mu to nestalo. Musel si povolit jeden knoflík od košile, aby se mu lépe dýchalo. Zhruba v poledne za ním do kabinetu přišel děkanův patron s pozváním do jeho kanceláře. Severus přemítal, zda to nemá co dočinění s tím neblahým incidentem předcházejícího dne.

Když vešel, děkan zvedl oči od pergamenu a usadil se pohodlněji: “Kávu Severusi?” ten zavrtěl hlavou: “Co se děje Phabiusi?” ten potřásl hlavou: “Skrze školní šeptandu se ke mě doneslo, že chodíš se studentkou” oči mu padli na jeho ruku: “A jsi ženatý?” Severus se zamračil: “Ano, ženatý jsem, ale se studentkou nic nemám. O koho má jít?” vyčkával, i když už odpověď předem věděl: “Samantha Goldenová” Severus se začal cukat: “Vážně? Takže Phabiusi, budu k tobě upřímný. Moje žena tady taky studuje. Je to Hermiona Grangerová, správně Snapová a teď budu mít asi obrovský průšvih, protože ona se to samozřejmě dozví, jelikož je tato osoba ve stejném ročníku jako ona a navíc velmi oblíbená a tak dokáže tyhle nesmysly, velice snadno šířit!” Phabius se zamračil: “Takže slečna Samantha lhala.” opřel se do křesla: “Stalo se něco?” a tak mu to Severus převyprávěl: “Byl jsem v kabinetu a uklízel věci ze stolu, rozhodl jsem se vzít Hermionu na večeři, když Samantha přišla do kabinetu. Myslel jsem si, že něco potřebuje, ale ona se na mě vrhla a políbila mě. Odstrčil jsem ji a přidal varování, že pokud se to bude opakovat, odvedu ji k tobě do kanceláře, protože její chování jsem považoval za zcela nepřípustné. Ani moje žena by si tohle nikdy nedovolila! Slíbila, že se ještě uvidíme, měl jsem jí vymazat tu zatracenou vzpomínku.” Dokončil vyprávění a sesunul se do křesla. “Hermiona mi nikdy neuvěří!” Phabius obešel stůl a řekl: “Hele Seve, já ti pomůžu. Pokud bude třeba označím ji za lhářku, ale ty by jsi měl uvažovat, že přestaneš dělat tajnosti. Za A mě docela štve, že jsem nevěděl, že jsi ženatý a že to je navíc tvá studentka. A za B Hermioně jsi tím už tak jako tak musel ublížit. Pane Bože, kdybych tohle někdy udělal, tak mi Lana rozpárala břicho, donutila mě vlastní vnitřnosti sníst a pak mě možná milosrdně dodělala….” Severus se na něj podíval: “Promiň. Ty víš o mé minulosti, je to můj zvyk. Mám pocit, že je třeba, aby o mě lidi nic nevěděli. Asi si teď bude myslet, že jsem se k ní nechtěl přiznat, abych mohl svádět studentky...” Phabius se rozesmál: “No, už jsme o té ženě slyšel, podle všeho je extrémně inteligentní a rozhodně má pod čepicí… Možná tě ještě překvapí...” s tím Severuse propustil. Ten se vrátil k sobě do kabinetu a v hlavě mu tepala tupá bolest. Musel si vzít lektvar a postavit se tomu čelem.


Hermionina předposlední hodina bylo přeměňování. Oblíbený předmět již na škole v Bradavicích. Uvažovala zrovna nad tím, jak jednoduché je na této škole. Většinu kouzel a technik již znala. Samozřejmě, že jen proto, že je potřebovala, když se s Harrym honila za viteály. Ale i tak, to bylo docela zajímavé. Po cestě se potkala s dívkou, se kterou ji Grint seznámil kdysi v kavárně: “Lucy, že?” ta zakývala hlavou: “Hele Hermiono, víš jak jsem ti říkala, že jsem udělaná do profesora lektvarů? Slyšela jsem, že za ním včera do kabinetu přišla Samantha a že ho svedla! Ale přiznala se, že o ni dál nejeví žádný zájem. Myslíš, že bych měla šanci? Jsem do něj opravdu zamilovaná!! Hermiona se zapíchla na místě a podívala se na zmatenou Lucy: “Takže Samantha říkáš? Můžeš mi ji ukázat?” v srdci i v hlavě měla prázdno. Tak moc ta myšlenka bolela. Chtělo se jí běžet domů a plakat do polštáře, ale to by nebyla ona. Musela se sebrat, protože se pokusila tu bolest potlačit a racionálně analyzovat situaci: “Můžeš mi ji ukázat?”


Lucy ji vzala až ke své třídě a ukázala dovnitř na nápadně krásnou dívku. Hermionino srdce udělalo znovu přemet. “Hele, budu upřímná. Severus Snape je ženatý. Pochybuju, že by někomu dal šanci a něco víc než rychlý sex.” a rozloučila se, nechávajíc za sebou zlomenou dívku. Už dřív zjistila, že Lucy je neprůbojná, ale má velmi bystrý mozek. Sama se rozhodla vynechat hodinu přeměňování a počkat si na slečnu Krásnou.

Seděla v univerzitní knihovně a uvažovala. Šlo to těžko, protože se pořád v duchu vracela k té osobě, která údajně svedla Severuse.


Jaký je vlastně Severus? Znala ho jako uzavřeného, nevrlého a sarkastického profesora, nenávidějícího hloupé Nebelvíry. Nenáviděl, když nachytal někde někoho po večerce a extrémně nerad nacházel milence. Byl to muž, který neváhal strhávat body a který dokázal studenty vytočit k nepříčetnosti. Také to byl muž, který o sebe příliš nedbal. Měl zažloutlé zuby a ruce, polodlouhé mastné, černé vlasy a pichlavé oči. O jeho odívání se dalo říct, že byl skoro jako asketa. Přesto vzbuzoval ve svém okolí nejen strach, ale i zájem. Skryté vášně dalo by se říct, protože někteří členové Fénixova řádu jej doslova nenáviděli. O tom, jak moc se přesvědčila, když se konal soud, kde byl obviněn z vraždy profesora Brumbála. Zná toho muže vlastně pořád? Přemýšlela nad všema změnama, kterýma prošel od jejího nástupu na post asistentky. Nejprve přišlo nenápadné srovnání a vyčištění zubů. Pak zmizela žlutá z jeho rukou. Nehty začaly být čisté také. Následovalo odložení vrchního dílu jeho hábitu a pokračovalo to až k úplnému odložení a nošení pouhé bílé košile s černými kalhotami a polobotkami. Na této změně ustrnul na dlouhou dobu. Vlastně od poslední změny uběhly tři roky! Dva její asistence a rok studia v Bradavicích, než přišlo na zkrácení vlasů do moderního účesu! Znovu ji bodlo u srdce, když si vybavila krásnou dívku ze třídy, která roztrubovala ty řeči. Okolí by si mohlo myslet, že se zbláznila, uvědomila si Hermiona, protože se začala šíleně smát. Vzpomněla si na předcházející den, jak najednou Severus vytáhl prstýnek a utíkal za ní jako by mu za patami hořelo! Usmála se sama pro sebe a najednou jí bylo lehko, protože jí bylo jasné, že Severuse něco nepěkně překvapilo a ačkoliv by to nepřiznal, zřejmě to otřáslo jeho vnitřním světem. Přimhouřila oči, jak se v ní objevila pomstychtivá stránka a vstala s cílem se přesvědčit jak to doopravdy bylo. Jedno bylo jisté, Severusovi to dá pěkně sežrat!


Severus byl připravený. Rozhodl se, že až přijde domů, padne před Hermionou na zem a bude přísahat na cokoliv, co ji potěší, že se něco nestalo. Bude dělat domácí práce, starat se o ni jako o princeznu a ve škole se k jejich vztahu veřejně přizná. Zkrátka udělá, co jí na očích uvidí. Když vešel do bytu, nikdo v něm nebyl. Cítil, jak se mu rozbušilo srdce předtuchou. Rozsvítil a šel se podívat do ložnice, kde ale byly všechny její věci stále na místě. V kuchyni vše bylo tak, jak to opustili. Udělal čaj a večeři a na vše dal ohřívací kouzlo. Doufal, že se Hermiona vrátí domů. Bál se, že mu nedá ani šanci to vysvětlit. Divil se sám sobě, kdysi by pokrčil rameny a šel dál, rozhodně by se nesnížil k tomu, aby ho to zastavilo v jeho cílech. Jenže nyní je to jiné. Už nebyl špión. Hrozila mu smrt maximálně z dutých hlav ve škole a nebo smrt stářím a to hlavní, nyní měl jí a miloval ji. Bál se, aby se jí po cestě do školy a ze školy nic nestalo. Aby se nezamilovala do nějakého spolužáka, nebo aby se nerozhodla, že je nudný. Proto se vlastně nechal ostříhat, říkal si, že Hermiona musí mít vedle sebe moderního muže. Ne nějakého přestárlého mastného a nemoderního patrona. Slyšel klapnout dveře a vstal. Připravený na nejhorší, jí vyšel vstříc a ve dveřích se střetl s usmívající se krásnou ženou, která jej objala a políbila na rty. Severus nevěděl co si má myslet. Najednou se mu špatně dýchalo! Copak neslyšela co říkali ti přihlouplý studenti? Neslyšela ani jedinou pomluvu? Možná bude stačit vše vysvětlit? Hermiona mu, ale nedala šanci. Vmanévrovala jej rovnou do ložnice.


Severus šel pozpátku, jak jej Hermiona tlačila a snažil se nemyslet. Když narazil lýtky na hranu postele, nechal se do ní strčit. Mlčky ležel a díval se, jak jde vypnout světlo. Pak mávla hůlkou a zapálila najednou několik aromatických svíček, na které si potrpěla. Dalším mávnutím zapnula rádio v němž byly jejich oblíbené písně. Hermiona se do rytmu začala svlékat a Severus se díval. Kalhoty i košile mu začaly být těsné, takže si obojí rozepl. Hermiona k němu došla, vlnící se v bocích a pomohla mu sundat košili, přičemž každý rozepnutý knoflík odměnila smyslným polibkem tu na bradu, tu na krk. Oči jí zářily smyslností a Severus cítil, jak v něm roste bezbřehá touha, ponechávající jen prázdný mozek, plný doteků. Znovu se vzdálila, aby se mohl vzchopit a stáhla ze sebe šaty. Pokračovala s ramínky podprsenky a Severus reagoval skopnutím pantoflí a kahot. Hermiona se usmála a sedla si na něj obkročmo. Severus se posunul a objal ji rukama. Chvíli ji hladil po zádech, zatímco ji hladově líbal a zajížděl do jejích bohatých kadeří, než jí povalil pod sebe a stáhl z ní kalhotky. Hermiona prudce vydechla, když ji začal rukou laskat v místě té nejvnitřnější a nejhladovější touhy. Prohnula se a vydechla: “Severusi...”


Dlouho do noci uvažoval. Neslyšela to. Může to slyšet následujícího dne. Měl by jí to říct a využít momentu překvapení, nebo? Ne, rozhodl se, že se k ní přizná na odpolední hodině na Univerzitě. Překvapí ji a bude doufat, že mu uvěří.




14 zobrazení0 komentářů