Prohlašuji, že celý svět Harryho Pottera je výhradním vlastnictvím J.K.Rowling a tento příběh nebyl sepsán za účelem zisku.
Hermioně v hlavě zvonilo. Když si představila, jak se rozloučili, nemohla se ani pořádně soustředit na to, co jí její spolužák vlastně říká.
V kavárně zjistila, že Grint je vzdálený bratranec Ronalda, což jí moc radosti taky nepřineslo. Nejprve tomu nemohla uvěřit, ale pak si jej prohlédla a musela se začít smát sama sobě: “Ty jsi vlastně celý Ron!” vyhrkla a zastyděla se. Grintovi zrzavé vlasy, hnědé oči a celkově i postava. Bylo to, jako by Rona měla naproti sobě.
Když si vypili kávu a ujistili se navzájem, že spolu zůstanou v kontaktu, rozloučili se. Ale Hermiona ještě nezamířila domů. Potřebovala se uklidnit a utřídit si myšlenky. Severusovo chování jí nedělalo dobře a absolutně nechápala, co jej k tomu vede. Nebo nechápala, je asi špatné říct. Chápat to chápala, ale akceptovat to nehodlala. Navíc to opravdu přeháněl. V Bradavicích tohle nikdy nedělal. Byl milujícím mužem se svými chybami, kterých bylo požehnaně od sarkastických poznámek na každého, včetně jí samé až po záchvaty, kdy se stáhl a byl celé dny v laboratoři, aniž by vystrčil nos. Ale toto?
Hermiona nakonec došla před domovní dveře a polkla. Věděla, že to bude hádka obrovských rozměrů, ale nehodlala se nechat porazit. A nehodlala ani ustupovat. Je to jejich společný život a musí to mít nějaké mantinely! Když vešla do bytu, zula si boty, hodila klíče na poličku a měla rovnou do obývacího pokoje, kde opravdu seděl její manžel a dělal jako by neexistovala. Na její tiché “Ahoj” nereagoval. Hermiona popošla k němu a sedla si do křesla naproti němu. Severus se ale ani nesnažil noviny sklonit a tak se rozmáchla a čapla je v půli, aby na Severuse vyděla. Vytrhla mu je z ruky a celá rozzuřená jeho přehlížením vyhrkla: “Můžeme si konečně pohovořit?”. Severus na to zareagoval zvednutím očí na ní ze zničených novin a uvolněně se posadil hlouběji do křesla: “O čem chceš hovořit?”. Hermiona si zamumlala pro sebe “Relax Hermiono, Take it easy!” a taky se usadila pohodlněji: “Chápu, že nechceš aby se vědělo, že jsem tvoje žena. Protekce, napadání a podobně, ale Severusi! Za A ve škole nikdo ani neví, že jsi ženatý a za B se ke mně chováš hůř než ke komukoliv z ostatních studentů. Možná máš strach, že budou vznikat klevety, když se ke mě budeš chovat slušně, ale vzhledem k tomu, že opravdu nikdo netuší, že jsi ženatý tak nehrozí, že by si to se mnou někdo spojoval!” ani si to neuvědomila, ale pomalu zvyšovala hlas: “A pak! Co se škádlívá, to se rádo mívá! Aby si někdo spíš nemyslel, že o mě máš zájem! Choval ses ke mě hůř, jak kdy dřív v Bradavicích! A tady není NIKDO, kdo by sakra měl potřebu tě sledovat, jako Zmijozelové!”
Severus seděl s rukama složenýma v klíně a na konci jejího monologu se líně usmál: “Nevím o čem mluvíš. Přišla jsi pozdě. Pak jsi nedávala pozor v hodině! To jsem netoleroval NIKDY.” oznámil nevzrušeně, ale nebezpečně tichým hlasem s důrazem na slovo nikdy: “Mě spíš zajímá, co to mělo znamenat! Jsi vdaná žena a odejdeš si na kávičku?” podíval se na ni přimhouřenýma očima.
Hermiona otevřela ústa naprázdno a uvědomila si tu jeho manipulaci: “Vážně Severusi? A nemyslíš, že jsi mě totálně topil? Navíc, sakra, bydlíme spolu! A ty odejdeš do školy beze mě a ještě mě naschvál nevzbudíš? Důvod, proč jsi mě nechal spát?” nechápala a zavrtěla hlavou: “Vážně to nechápu! Prostě je to úplně zmatený, dětinský a zbytečný a já nemůžu přijít na jeden jediný důvod, co by tě k tomu vedl!”
Severus se na ni stále díval. Ani za všechny Merlinovi znalosti a dovednosti by jí nepřiznal, že sám vstal pozdě. Že se nestihl ani vykoupat. Že se skoro zabil, když se snažil obléknout. Že, když byl konečně oblečený, tak se polil horkým kafem a musel se převléknout a že i když je ženatý, tak díky rozdílným školám žil opět sám a mezitím, než se celým ránem prokopal, tak zapomněl že ona spí vedle a že taky jde do stejné školy jako on. Když mu to došlo, byl už u sebe v kabinetě. Celé to ráno se na něm podepsalo tak, že mě extrémně špatnou náladu a jelikož se snažil být lepším profesorem, tak se snažil to krotit, ale celé toto snažení prostě při pohledu na bývalou studentku Všechno-vím-všechno-znám nějak odešlo do věčných lovišť a on si na ní vybil veškerou zlost. Byla by chyba říct, že ho to nemrzelo, ale na druhou stranu ona to pěkně dodělala tou svou kávičkou!
“Tak co Severusi? Vysvětlíš mi to? Nebo se mám připravit na celostudiové naschvály z tvé strany?”. Severus bouchnul do opěrek: “Vytáčíš mě! Víš to, že jo?! Celý život jsem se dokázal krotit, ale ty mě prostě provokuješ až to není možné. Moje důvody jsou jen moje a nepotřebuju je nikomu objasňovat! Ale pořád jsi mi neodpověděla! Chtěla jsi mi to vrátit tou kávou nebo jsi si našla nového potenciálního Weasleyho?!” vyprskl.
Hermiona zalapala po dechu a vstala. “Severusi jsi šmejd první kategorie! Koukej se sakra sebrat! Já ti to trpět nebudu a pořád jsme tvoje žena sakra! Měl by sis urovnat, jak se ke mně chováš! Už dávno nejsem ustrašená slečna studentka! Nehledě na to, že to jsem ani nebyla. By jsi pro nás spíš nepěkná nepříjemnost, kterou bylo třeba přestát! Ale za ty roky, co jsme spolupracovali jsem tě poznala dobře. Normálně takový nejsi! Nevím, co tě raflo do zadku, ale snaž se najít řešení! A Weasley! S Ronem a Harrym jsem se rozkmotřila a dala přednost tobě, protože tě miluju a že ty o tu mou lásku opravu kouzelně pečuješ!” s tím odcházela, ale ještě se otočila: “Celé Bradavice jsem se přátelila se dvěma klukama, vážně tě překvapuje, že jsem se s jedním skamarádila tady?! Vážně myslíš, že tady na té škole zůstanu bez přátel? Ten kluk viděl, jak ses zachoval nespravedlivě a pouze se to snažil usměrnit a pomoci mi! Úplně jsi mi zničil první den a dojem ze školy! Díky!” a třískla za sebou dveřmi od ložnice.
Severus si najednou uvědomil dvě věci… “Za prvé, nad svou lvicí zřejmě nikdy nevyhraje…” Uchechtl se, natáhl se pro čaj. “Za druhé, než došel domů, tak z něj veškerý vztek vyprchal a nastoupila lítost za to všechno…”
Než nastala doba, kdy by bylo fajn jít spát, tak Hermiona z pokoje nevylezla. Severus se tedy rozhodl svoji lvici udobřit. Udělal večeři a zaťukal na dveře. Když neodpovídala, vešel dovnitř.
Ležela na posteli na břiše a trucovitě si čela nějakou knihu. Severus se musel v duchu rozesmát, protože ji držela obráceně. Zjevně ve spěchu, aby vypadala, že něco dělá, tak ji popadla. Severus nebyl hlupák, to je jediná věc ze které ho nikdy nikdo neobvinil, a proto věděl, že jí svým jednáním opravdu ublížil. “Hermiono.” řekl klidně. Když nereagovala, obešel postel z její strany, aby k němu byla co nejblíž a lehl si přímo na ni. Objal ji a přišpendlil k posteli bez možnosti se hýbat.
Hermiona nejdřív nic neříkala a ani neměla snahu se osvobodit, ale musela zadržet dech, jinak by ho z ní vymáčkl a proto po chvilce cítila, že se potřebuje nadechnout. Zavrtěla se a u ucha uslyšela Severusův hlas: “Promiň maličká! Chval jsme se jako idiot. Uznávám to… Udělal jsem dobrou večeři a ráno tě vzbudím a nasnídáme se spolu! Slibuju...”. Vypískla. Začínala mít nepříjemný pocit, jak se jí nedostávalo vzduchu a začala se bránit, ale Severus se ani nehnul a Hermiona se přidušeně rozesmála: “Sakra Severusi, nemůžu dýchat!” na což Severus opáčil: “A co? Vezmeš mě na milost?” políbil ji na ucho. “Ano, ano! A pusť mě!” načež se Severus konečně opravdu zvedl a Hermiona se posadila a pěkně zhluboka se nadechla: “Tak večeře říkáš?” sice hodlala trucovat, ale když byl tak snaživý a navíc ona hladová, neodolala a následovala jej do kuchyně.
Severus si pěkně mnul ruce nad tím, jak pěkně z toho vyklouzl. Usadil Hermionu ke stolu jako gentleman a pak si sedl naproti: “Takže, pomineme-li ten špatný den.” zvedl ruku, když Hermiona chtěla něco říct: “Ano, jsem šmejd první kategorie a už to neudělám!” načež mu skočila do řeči: “Kde máš prstýnek?” a Severuse rozhodila: “Tak, když nechci aby někdo věděl, že jsem ženatý, tak třeba proto?” Hermiona se zamračila, ale mlčela. Severus se zachvěl představou, že se zase budou hádat. “Nic jiného za tím nehledej!” a zpoza domácího trička vytáhl řetízek, na jehož konci se houpal jeho snubní prsten. Hermiona se podívala na svoji ruku, ona sama ho měla na řetízku a učinila rychlé rozhodnutí: “Dobrá. Ale já jej nosit začnu.” a řetízek rozepla a prsten si na ruku navlékla: “Budu vědět, že ty jej máš na hrudi, blízko srdce, ale Severusi! Jestli se někdy stane něco, co mě donutí kvůli tomu plakat, doufám, že si jej navlečeš a přestaneš dělat tyhle cavyky!”. Severus si podepřel bradu a díval se na ni tím svým intenzivním ohledem: “Fajn.” Hermiona si nabrala salát z mísy a k tomu z talíře upečené kuřecí kousky: “Ty ses to rozhodl žehlit opravdu důkladně, že? Moje oblíbené jídlo...” mlaskla si a Severus se uculil, pod stolem přejel po její noze svojí nohou, aby jí naznačil, že toho má v plánu ještě víc.... Hermiona se na něj zaškaredila, ale jídlo do sebe rychle soukala, by už mohl v tom omlouvání důkladně pokračovat!
Druhý den ráno s Hermiona vzbudila sama bez budíku. Přivinula se ke svému ještě spícímu manželovi a vtiskla mu polibek na krk. Severus jen zamručel. Tiše se zasmála a šla připravit snídani a kávu jak byla zvyklá, když u Severuse pracovala jako asistentka.
Stále v noční košili míhala vajíčka a pak je přendala na talíř k již opečené, křupavé slanině a dala to na stůl, kde již měla připravené tousty a čerstvé máslo. Kávu připravila k tomu a pohledem zkontrolovala hodiny. Pak umístila ohřívací kouzlo a šla si vyčistit zuby. Severus bývá v koupelně dřív a většinou už má zuby vyčištěné. Severus začichal a usmál se, tak se mu vstávalo dobře. Pomalu se vybatolil z postele a šel si vyčistit zuby, kde se k němu přidala Hermiona. Zatímco se sprchoval, sama si čistila zuby a pak jej ve sprše vystřídala. On sám se odešel obléknout. Vytáhl černé klasické kalhoty, rychlým kouzlem je napařil, aby se nažehlily puky. Oblékl si spodní prádlo, ponožky, kalhoty a pak si vytáhl tmavě zelenou košili a černé sako. Neopomněl se podívat do Hermionina šatníku a vytáhl oblíbené šaty, které pro ni dříve koupil. Hermiona zamířila do skříně hned po něm, ale Severus už seděl u kávy a snídaně a čekal na ni. V ruce držel Ohijské kouzelnické noviny a studoval, co se kde stalo. Hned pod nimi měl i anglické noviny.
Když spatřila šaty, potěšeně se usmála sama pro sebe a rychle se oblékla. Šaty znamenaly lodičky. Doufala, že se Severusem bude moci jít rovnou do školy. Pak se k němu připojila a vzala si ty odložené anglické noviny. Když uslyšela Severusovo usrknutí, podívala se na něj před vršek novin a sledovala, jak se na ni usmál: “Je čas, měli bychom vyrazit. Já se ještě potřebuji připravit na hodinu a ty nejspíš budeš hledat posluchárnu. Dneska spolu máme až poslední dvouhodinovku.” “Hmm” odtušila a rychle uklidila talíře a hrnky od vypité kávy.
Severus jí přejel u dveří pohledem, spokojeně zamručel a zapnul si sako. Poté ji vzal za ruku a společně odešli z budovy.
Comments